15.05.2025
připravila: Sabina Bařinová

Rodinný dům poblíž Prahy nabízí svým obyvatelům dokonalý přehled. Díky své netradiční konstrukci od ateliéru boq architekti totiž vypadá, jako by se vznášel nad krajinou, a díky tomu poskytuje ničím nerušené výhledy do okolí. Právě ty se přitom pro autory staly zdrojem nevyčerpatelné inspirace jak pro návrh stavby samotné, tak pro její vnitřní uspořádaní.

Z ulice dům působí efektně a moderně, zachovává si však určitou skromnost a jed­noduchost v podobě jasně bílé fasády a decentních tvarů. Při vstupu se však plně odhalí – terén pozemku totiž svižně klesá, a dominantní obytná část tak musela být podepřena subtilními sloupy. Při pohledu ze zahrady tak stavba vystupuje nad terén a vytváří dojem, že se nad ním vznáší. Právě díky získanému rozhledu je možné užít si impozantní výhled téměř z každé místnosti.

Foto: boq architekti

Sofistikovaný komplex
Při plánování a realizaci hrálo pro majitele stě­žejní roli soukromí, které se autoři projektu rozhodli ochránit rafinovanou prací s hmotou. Otevřený průjezd končí stěnou, která spolu s uzavřeným venkovním skladem kopírujícím průhled do atria vytváří vizuální hranici mezi soukromým a veřejným prostorem. V atriu pak vznikla harmonická kompozice bílých oblázků, mezi kterými se proplétají jak rostliny, tak vodní pramen. Ten pomyslně prostupuje celým venkovním prostorem – od vodní plochy v horní části atria až do jezírka pod domem. V praxi se ale samozřejmě jedná o dva samostatné vodní okruhy. Atrium obyvatele domu i návštěvníky také nechává nahlédnout i do konstrukce stavby. Právě z něj je totiž jasně vidět, že jednotlivé hmoty stavby jsou vzájemně propojeny pohledově přiznanými ocelovými nosníky, které lokálně vytvářejí konstrukci s příčným žebrováním.

Foto: boq architekti

Krása kontrastu

Interiér domu je vystavěný na hře s kon­trasty – autoři si je vzali na pomoc pro vymezení jednotlivých funkčních zón. Hned za vchodovými dveřmi tak tmavé tóny dřeva rychle střídají světlou stěrku, asistují jim u toho černé a bílé doplňky i nábytek. Na chodbu rovnou navazuje centrální obytná místnost, která se díky využití velkoformátových okenních prvků otvírá jak do atria, tak do okolní krajiny. Kromě komfortní pohovky a zabudovaného akvária byla do prostoru umístěna také vestavěná kuchyňská sestava ve tmavém dřevodekoru, na které zcela abstenují úchytky. Pracovní plochu rozšiřuje kontrastní černobílý ostrůvek s varnou deskou, nad nímž nechybí automaticky ovládaná digestoř. Stejně působivá je také jídelní část – masivní dřevěná deska jídelního stolu zcela postrádá běžné podnoží. Místo toho ji až surreálně podpírá deska z kaleného skla a doplňuje šest černých židlí, které na první pohled vzdorují gravitaci.

Foto: boq architekti

Nedocenitelné soukromí

V soukromých částech domu světlou paletu a otevřený prostor střídá intimnější atmosféra a tmavší tóny, které do interiéru vnáší zvolený dřevodekor. Ten se autoři rozhodli umístit jak na podlahu, tak na stěny ve formě velkoplošného obkladu. Záměrně přitom pracovali s gradací atmosféry – z velmi tmavé chodby nechávají obyvatele vstoupit do otevřených a velkoryse prosvětlených pokojů či koupelny otevřené do atria. Na konci chodby se pak vyjímají bílé dveře ložnice majitelů, kterým sekunduje vstup do šatny a privátní koupelny.

Foto: boq architekti

Zónová zahrada

Neoddělitelnou součástí realizace je také well­ness zóna přístupná přímo z domu a zahrada s venkovním posezením krytým konstrukcí domu. Zahrada samotná je rozvržena do dvou zón – ta první začíná přímo pod schody a tvoří ji koupací jezírko, které poskytuje domov želvám a japonským koi kaprům. Aktivní zóna pak postupně přechází v travnatou plochu, kterou ve spodní části doplňuje množství travin a keřů.

Dost dobře snesitelná lehkost bytí

Na první pohled dům působí nenápadně. Jen bílá fasáda, jednoduché linie, žádná zbytečná okázalost. Stačí ale jen vstoupit za plot a dechberoucí procházka může začít. Harmonické atrium s dotykem japonské estetiky je jen začátek. Terén kolem domu svižně padá dolů, a každého pozorovatele tak nechává žasnout nad precizností autorů, kteří se postarali o to, aby jejich projekt překonal nejen očekávání, ale také působení gravitace. Nelze přehlédnout, jak přirozeně a samozřejmě architekti ze studia boq spojili funkčnost se smyslem pro detail a kompozici. Každý prvek domu má své opodstatnění – od rafinovaného tvarového řešení až po zkušenou práci s výhledy a přirozeným světlem. A ačkoli je stavba sama o sobě naprosto impozantním solitérem, jsou to právě ty zdánlivě nekonečné výhledy, ze kterých nelze spustit oči. V kontrastu s jejich „plností“ pak stojí velmi minimalistické ztvárnění interiéru, jež pracuje s vizuálním rozdělením sdíleného a soukro­mého prostoru. Fascinuje mě, jak lze pouhou změnou po­uži­tých materiálů a barevných odstínů zcela proměnit atmosféru prostoru. Od světlé a vzdušné kuchyně až po potemnělou chodbu vedoucí do výsostně privátních částí domu. Podvědomě to vytváří srozumitelný návod pro použití domu, který vám pomůže užít si interiér přesně tak, jak byl navržen.