Zahraniční byty mohou být zdrojem obdivu, údivu, nepochopení i inspirace. Často vycházejí z jiných tradic, odlišné kultury, respektují jiné prostředí.

03.08.2020 Připravila: redakce

A tak jsme si řekli, že se zeptáme, jaké emoce vzbuzuje vybraný interiér u nás.

LENKA SAULICHOVÁ

redaktorka

Foto: archiv redakce

Víc než vybavení interiéru se mi líbí samotný prostor obývacího pokoje – jeho výška, prosklené stěny a plynule navazující úroveň podlahy s terasou. Horší je to už s konkrétním zařízením. Rozhodně mi nejsou nijak blízká „sametem“ čalouněná křesla ani jejich tvar.

Uvítala bych materiály, které lépe odrážejí okolní přírodu a její těsné spojení s interiérem – len, bavlnu – vzhledem ležérnější a méně uhlazené struktury. Proti užití matné kůže nic nenamítám, ovšem v jiné barvě. Celkově by mi bylo bližší jiné barevné ladění interiéru. Vyloučila bych ostřejší hnědý odstín a víc podpořila neutrální tóny, konkrétně valéry šedé a bílé barvy včetně podlahy. Lépe by vyzněly s kmeny okolních stromů a interiér celkově víc rozjasnily.

PAVEL ZUNA

moderátor a manažer pro vztahy s veřejností

Foto: archiv redakce

Zobrazený interiér je přesně tím typem, který mě oslovuje. Velký otevřený prostor, splynutí s přírodou, funkční propojení s exteriérem, převaha přírodních materiálů. Ze snímku úplně dýchá klid, pohoda a zdravý životní styl. Rovněž velké prosklené plochy, které zajistí dostatek denního světla, jsou tím, co mám rád. A konečně: palmový háj na zahradě, to u nás, v Malešicích, ocení téměř každý...

MARTIN FRANK

architekt

Foto: archiv redakce

Velkými prosklenými plochami, použitým tropickým dřevem na podbití střechy a současně na podlaze v interiéru i zvolenou šedohnědou barevností na nábytku a zdech jsou oba prostory správně propojeny. Velká okna vytvářející obrazy jsou hlavní devizou prostoru. Proto je tu správně zvolená absence drobných doplňků, které by celkový vjem zbytečně rozmělňovaly. Přesto mi alespoň jeden doplněk v interiéru chybí, například váza s listem na konferenčním stolku, koš palmového listí s mohutnou strelicií... Stačí jeden decentní detail, který by propojil atmosféru obou světů a napověděl, že se v domě žije. Za důležité považuji nejen barevné a materiálové sladění exteriéru s interiérem, ale také jeho stylové provázání s prostředím, v němž se dům nachází. Tento styl interiéru charakterizuje město. Je to způsobeno koženou pohovkou, která sice barevně navazuje na podlahu a strop, ale materiálově je kůže pro tropické prostředí příliš formální a není ani moc praktická. Křesla, která by svým tvaroslovím a použitým materiálem nádherně vyzněla v pařížském bytě, jsou zde cizí. Nesourodé jsou i koberce, zdánlivě ležérní pod jídelním stolem a formální, těžký pod konferenčním sezením. Tvarově spolu dobře neladí ani jednotlivé kusy nábytku použité v obytném prostoru a na terase. Přestože je zde cítit snaha o barevnou i materiálovou čistotu, je pro mě interiér příliš formální. Chybí mu atmosféra, kterou bych si v tomto tropickém ráji představoval.

Více fotografií a celý článek: DŮM PROROSTLÝ DŽUNGLÍ NENECHÁ NIKOHO CHLADNÝM