S respektem k okolní krajině, zasazen do stráně, a přesto nezaniká. Vystupuje v plné kráse – víkendový dům podle projektu architekta Pavla Míčka.
16.10.2020 Připravila: Veronika Motyčková, Foto: Boysplaynice
Místo a jeho fyzický kontext jsou vždy velmi důležité parametry, někdy přímo určující. Ráz krajiny lze pak vykládat a vnímat v různých rovinách, což také bývá častým zdrojem nedorozumění mezi architektem-tvůrcem a správcem či ochranářem daného území.
Vždy je důležitý vzájemný dialog a oboustranná otevřenost vůči novým myšlenkám. Jsou lokality, které vás při návrhu samy vedou, a tento vnitřní dialog je sám o sobě příjemnou cestou. Jsou však místa, kam je nutno novou kvalitu prostřednictvím vlastního projektu teprve vnést. Kontext je třeba hledat hlouběji, často v historii či příbězích, které se k místu váží.
Obecně však věřím, že každé místo má svou energii, jen je někdy potřeba déle a bolestivěji hledat,“ vysvětluje architekt Pavel Míček, jaký vliv na projekt může mít kontext místa. A právě s autorem se vydáváme zdokumentovat jeden z jeho nedávno dokončených projektů, který jeho slova vystihuje do posledního detailu.
BESKYDSKÝ GENIUS LOCI
Víkendový dům architekt postavil na výjimečném místě, v podstatě v nezastavěné horské krajině, v jižní části Moravskoslezských Beskyd. Výjimku tvoří pouze několik volně roztroušených usedlostí v okolí. Samotný pozemek z horní strany přiléhá ke zpevněné cestě a je tvořen divokou horskou loukou padající až do zalesněného, stinného žlebu s protékajícím potokem.
„V prapůvodní horské krajině jsme také společně s klienty hledali těžiště návrhu. Proces to nebyl nijak snadný, neboť do něho významným způsobem promlouvala CHKO Beskydy se svými rigidnímu předpisy, které tvůrčí či inovativní přístup velmi komplikují,“ popisuje zákulisí realizace autor projektu a dodává: „První myšlenky se nevztahovaly k prostoru a hmotě, ale k materiálu, který bude vyjádřením kontextu a klíčovým koncepčním vodítkem.
Beton a modřínové dřevo. Jak minimálními prostředky nejlépe využít charakteristické vlastnosti těchto do značné míry kontrastních materiálů? Tíha a lehkost.“
***
Ing. arch. PAVEL MÍČEK
architekt
„Mojí představou bylo dosáhnout dobře čitelné symbiózy mezi prostorovou koncepcí a konstrukční pravdivostí bez nutnosti užití dalších korigujících vrstev. U staveb ve volné krajině je však nejdůležitější původní místo neznehodnotit. Najít rovnováhu mezi pokorou a tvůrčí svobodou. A to se snad podařilo,“ odpovídá architekt Pavel Míček na dotaz, co jeho osobně nejvíce těší na této realizaci. Více o ateliéru, o jeho projektech a oceněních za činnost v oboru architektury naleznete na WWW.PAVELMICEK.COM.
