Sedmnáctiletá Petra společně s námi hodnotila rekonstrukci bytu svých rodičů, který se nachází v posledním patře novorenesančního činžovního domu. Jestliže řešíte podobnou otázku generačního soužití s dospívajícími dětmi a malým miminkem, inspirujte se řešením manželů Martiny a Petra. Posuňte hranice bydlení pomocí půdní vestavby a dopřejte celé rodině vyšší komfort.
10.05.2018
Proč se vaši rodiče rozhodli pro rekonstrukci v době široké nabídky nových bytů?
Maminka si vždycky přála byt s duší. Byt v domě z roku 1880 má tu správnou atmosféru, dýchá z něj historie a krása tradice.
Když vaše rodina byt pořizovala, věděli jste už, že kromě rekonstrukce stávající zakoupené části budete budovat dál?
Když jsme se před pěti lety stěhovali, byli jsme čtyřčlenná rodina, mně bylo 12 let a jediné, co jsem ocenila, byla velká rozloha bytu, nemusela jsem se mačkat v pokoji s bratrem Martinem. S příchodem mého druhého bratra Jana byli rodiče nuceni budovat dál.
Díky překrásné poloze a především výhledu z oken bytu se maminka rozhodla pro půdní vestavbu. Ještě před zahájením stavebních úprav se naši shodli na rekonstrukci ne jednoho, ale rovnou dvou pater.
Spolupracovali jste s nějakým architektem či designérem?
Kromě stavebních prací, na které se najali lidé, si všechno navrhla maminka. Jako stavební inženýrka vytvořila projekt, celou stavbu dozorovala a následně vybavila nábytkem, interiérovými doplňky a svítidly. Byl to veliký kus práce, za který ji obdivuji. S výsledkem jsme všichni velmi spokojení.
Byt byl tedy v původním stavu, co zbylo z toho starého a co prošlo výraznými úpravami? A jaká část doznala největších změn?
Abychom zachránili duši tohoto bytu, snažili jsme se pečlivě zrenovovat vše, co se dalo zachránit - stará špaletová okna, dvoukřídlé dveře včetně secesního kování, ale také dřevěné parketové a fošnové podlahy. Největší úpravu doznal obývací pokoj.
Zmodernizovali jsme byt řešením polyfunkční místnosti. Maminka si nechala záležet na výběru kuchyňské linky a jídelního stolu jako důležité části velkých rodin. Z původní kuchyně se stala prostorná koupelna s velkým oknem a z původní koupelny šatna.
Po velkých úpravách přejděme k druhé fázi rekonstrukce - k budování půdní vestavby. Byt je v historické části Brna, nepotýkali jste se s památkáři?
Máte pravdu, všechny úpravy musel posvětit památkový úřad. Obzvlášť veliký důraz kladl na rozmístění střešních oken, jimiž je prostor půdy prosvětlen. Vyžadoval mimo jiné i jejich maximální stažení k okapní hraně střechy. Naši dlouho hledali uspokojivý kompromis. Podkrovní prostory jsou vybaveny 24 dřevěnými střešními okny.
Okna neruší historický ráz střechy a současně svým umístěním nám dopřávají pohodlný výhled na krásy brněnského okolí. Navíc jsou vybavena skvělým a spolehlivým dešťovým senzorem, který při první kapce zajistí, že se okna sama uzavřou. Tuto výhodu oceňuji hlavně já s bratrem, nemusíme se ráno zdržovat zavíráním, v případě špatného počasí se okna sama zavřou.
Mne osobně zaujalo nejen inteligentní oddělení pater samostatným vchodem, ale také vhodné odlišení barevnosti obou částí bytu.
Ano, máte pravdu. Dva vchody do půdních pater, která obýváme já a můj starší bratr, nám poskytují určitou míru svobody. Zároveň máme praktický přístup po schodišti do části obývané rodiči a nejmladším bratrem. Teplé a zemité barvy na zdech první zrekonstruované části si zvolili rodiče. Já s Martinem jsme si prosadili více barevnosti v horním patře, kde s dostatkem světla působí tmavší odstíny živěji a veseleji.
