29.06.2026
Komerční sdělení

Více než třicet pět let po Sametové revoluci získává Praha to, co jí dosud chybělo: stálou uměleckou instalaci zahraničního autora světového formátu ve veřejném prostoru. Na frekventované křižovatce u Evropské třídy byla před vstupem do uměleckého prostoru Artium slavnostně odhalena socha NEST španělského sochaře Jauma Plensy. Dílo vzniklo z iniciativy společnosti Valea Art a stává se jedním z nových symbolů Prahy – oázou klidu a lidskosti uprostřed rušného velkoměsta.

Jaume Plensa, narozený v roce 1955 v Barceloně, patří dnes k nejrespektovanějším sochařům na světě. Jeho díla zdobí světové metropole: Crown Fountain v Millennium Parku v Chicagu, We u londýnského mrakodrapu The Shard, Water's Soul s výhledem na řeku Hudson v Jersey City, Julia na madridském Plaza de Colón či The House of Light and Love v Tchaj-peji. Praha se k nim nyní hrdě připojuje.

Plensa není v Praze neznámý. V roce 2009 zde vystavoval na náměstí Jana Palacha a české hlavní město si tehdy zamiloval. Když jej tedy společnost Valea Art oslovila s nabídkou vytvořit pro Prahu trvalé dílo, neváhal.

„Budova na Bořislavce na mě zvenčí působila zbytečně uzavřeně. Svým dílem jsem chtěl vytvořit pomyslný most mezi budovou, jejím konceptem a společností – obraz velkorysosti a něhy vůči komunitě," přibližuje záměr sám autor.

Socha NEST, vysoká 4,5 metru, vyrobená z bronzu a natřená na bílo, navazuje na typický Plensův rukopis: protáhlá dívčí hlava, jejíž optická velikost se mění v závislosti na vzdálenosti diváka. Tentokrát však hlava nespočívá osamoceně – je nesena, chráněna lidskými dlaněmi. Název díla lze do češtiny nejvýstižněji přeložit jako Náruč.

Pro Plensu je hlava nejdůležitější součástí lidského těla, sídlem mozku, snů i nejodvážnějších myšlenek. Budova, před níž bude socha umístěna, mu svou mystickou uzavřeností připomínala právě mozek. Socha tak nepopisuje ani nezdobí – otevírá dialog. Přibližování se a vzdalování, dva základní pohyby každého, kdo kolem projde, mění dílo pokaždé znovu.

„Hlava jako křehké ptáče spočívá v dlaních. Je chráněna, ale zároveň se s mystickou důstojností pne do krásy,“ přibližuje sochu kurátorka a ředitelka Valea Art Linda K. Sedláková, která na projektu s umělcem od počátku intenzivně spolupracovala.

Valea Art: mecenášství jako změna myšlení

Za vznikem sochy NEST stojí Štěpánka a Karel Komárkovi – mecenáši, kteří skrze rodinnou nadaci, společnost Valea Art a volně přístupný umělecký prostor Artium dlouhodobě podporují kulturu, umění a vzdělávání nejen v Praze.

“Aby mohlo vzniknout něco jedinečného, je k tomu třeba dialogu, umění naslouchat, vášně, odhodlání a samozřejmě talentu přetvořit to vše ve skutečnost. Věřím, že Nest, jak jsme dílo pojmenovali, bude dělat radost nejenom nám, ale i široké veřejnosti,” uvedla k projektu Štěpánka Komárková.

Od samého počátku si přáli, aby místo jejich pražského sídla bylo pro město výjimečné, nejen architektonicky, ale i svou uměleckou hodnotou. Moderní architekturu doplňují umělecká a designérská díla: na piazzettě téměř 8 metrů vysoká plastika umělce Federica Díaze, vstupní lobby osvětluje skleněná plastika od společnosti Lasvit, navržená Maximem Velčovským, v prostoru Artia pak každoročně probíhá několik výstav, především mladých, talentovaných umělců.

Komárkovi se s Plensovými díly setkávali v mnoha světových metropolích a věděli, že přinášejí zvláštní atmosféru klidu. Právě takovou oázu chtěli vytvořit uprostřed rušné křižovatky na Evropské. Plensa ve svém dílu reflektoval i filantropickou činnost rodiny Komárkových.

„Změna k lepšímu je vždy možná, jen je důležité mít víru, naději a možnost se o někoho opřít,“ přibližuje symboliku díla NEST autor.

Umělec světového formátu

Plensova tvorba se těší mezinárodnímu uznání podpořenému řadou prestižních ocenění. Je držitelem francouzského Řádu rytíře umění a literatury (1993), Národní ceny Katalánska za výtvarné umění (1997), španělské Národní ceny za výtvarné umění (2012) i Velázquezovy ceny za umění (2013) – nejvyššího španělského státního ocenění v oblasti výtvarného umění. Za instalaci Together na 56. benátském bienále v bazilice San Giorgio Maggiore získal v roce 2015 Global Fine Art Award za nejlepší veřejnou venkovní instalaci.

K zásadním momentům jeho kariéry patří výstava ve Fundació Joan Miró v Barceloně v roce 1996, která následně putovala do pařížské Galerie nationale du Jeu de Paume a švédské Malmö Konsthall. Významný ohlas vzbudila také výstava Chaos-Saliva, otevřená v roce 2000 v madridském Palacio de Velázquez (Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía).

V červnu 2025 byla na Art Basel Unlimited uvedena rozsáhlá Plensova instalace, která potvrdila jeho výjimečné postavení na mezinárodní scéně. V letech 2025–2026 proběhla velká retrospektiva putující z Frederik Meijer Gardens and Sculpture Park v Michiganu do Denver Botanical Gardens v Coloradu.