24.06.2024
připravila: Nikol Pavlíčková
Co může mít společného architektura a příroda? Na první pohled nic, ve skutečnosti ale všechno. Dům El Tamarindo je toho důkazem. Dokonalá symbióza něčeho, co může vypadat zcela neslučitelně, jen umocňuje fakt, že příroda si svou cestu najde vždy a všude.
Realizace domu El Tamarindo je skutečně pozoruhodná. Kdo by čekal typické architektonické prvky, které budou v návrhu dominovat, byl by zklamaný. V tomto případě prim hraje příroda – konkrétně a především jeden strom.
Foto: Manolo Solís
Ten se nejenže stal hlavním pojítkem projektu, ale tvoří také jeho osu. Stěny domu tak doslova rámují přírodu. Umístění stěn, které zde jasně udává tento jeden výjimečný strom, funguje také návodným způsobem a mapuje dům od hlavního vchodu až po zbylé místnosti. Veřejné a soukromé prostory jsou přirozeným způsobem odděleny, zároveň ale reagují na původní umístění stromu a zachovávají většinu krajiny ve stavu, v jakém zde byla před stavbou. Tento přírodní vliv se zcela jistě propisuje i do vnitřních prostor a interiéru.
Foto: Manolo Solís
Hluboké propojení s přírodou
Všechny vnitřní prostory domu jsou zároveň přirozeně propojeny s venkovním prostředím. Téměř z každé místnosti je možné rovnou vyjít ven na dvůr nebo do zahrady. Návrh domu El Tamarindo nejenže zachraňuje mnoho let starý strom, ale činí z něj hlavního hrdinu projektu. Místo aby se architekti stromu vyhýbali, rozhodli se jej obejmout. Vzrostlý uprostřed bloku ve čtvrti San Sebastian se stal inspirací k realizaci rodinného domu pro výtvarného umělce a jeho ženu, grafickou designérku a spisovatelku.
Foto: Manolo Solís
Architektonická výzva
Uchopit architektonicky dům sám o sobě nebylo až tak složité, nicméně kombinace faktorů v podobě atypických vlastností pozemku, originálních a mnohdy nestandardních požadavků klienta, stávající vzrostlé zeleně včetně dominantního ztepilého stromu, kterou bylo třeba respektovat a zachovat v celkovém rozsahu, již vypovídá něco o tom, že tato realizace nebylo nic jednoduchého. Naopak. Vyžadovala obrovskou přípravu a velkou dávku koncentrace, preciznosti a intuice.
Foto: Manolo Solís
Architekti nakonec navrhli dům se dvěma ložnicemi, koupelnou, centrálním obývací místností sloužící jako společenská a jídelní, kuchyní v otevřeném prostoru, pracovním ateliérem a pracovnou. Značnou práci odvedli i v exteriéru, kde vytvořili hned několik venkovních společných i oddělených prostorů. Najdeme zde tak samozřejmě zahradní plochy, bazén, venkovní jídelnu, společenský prostor a prostor pro možnost venkovního přespání.
Foto: Manolo SolísCílem architektů bylo navrhnout a vytvořit dům, který svým obyvatelům umožní užívat si po celý den nejrůznějších prostor, místností a zákoutí v celém komplexu uspořádaném okolo stromu – nejstaršího a největšího v této oblasti – a zároveň najít co nejlepší orientaci, aby se využilo příčných větrů a přirozeného osvětlení.
