04.06.2026
připravila: Lucie Spoustová

Klient oslovil architektonické studio Tunicate s rozpracovaným projektem rekonstrukce. Vnější podoba přestavby byla již v základních hmotových rysech definována, návrh interiéru však vyžadoval novou interpretaci odpovídající současným potřebám bydlení a přesnějšímu zadání investora. Nevnímat dům jako histo­rický artefakt, ale jako živou strukturu, schop­nou přijmout současný způsob bydlení bez ztráty své identity.

Introvertní charakter

Dům se vůči ulici chová spíše uzavřeně – drobná okna vstupní fasády vytvářejí pocit ochrany před ruchem okolí. O to silnější je moment vstupu, kdy se po průchodu zádveřím otevírá vstupní hala, vizuálně propojená s obytným prostorem, a přivádí pohled k širokému panoramatu Prahy, rámovanému nově vytvořeným pásovým oknem jídelny a obývacího pokoje.

Studio se rozhodlo vědomě akcentovat princip uzavření do ulice a otevření do zahrady. Bylo však třeba najít rovnováhu mezi otevřením haly pro výhledy a možností jejího oddělení tak, aby bylo možné chránit obytný prostor před nežádoucími pohledy. Řešení architekti nalezli v navržení posuvné stěny ze subtilních dřevěných latí.

Strukturování prostoru

Dispoziční koncept navazuje na logiku původního domu. Přízemí je koncipováno ja­ko otevřený společenský prostor, horní po­dlaží tvoří intimní obytnou vrstvu a suterén kombinuje technické i obytné funkce. Cílem renovace bylo propojování místností do větších funkčních celků a hledání prostorových vazeb tak, aby výsledná kompozice působila přirozeně.

Při rekonstrukce bylo zároveň nutné pracovat s řadou skutečností, které nebylo možné měnit. Různé výškové úrovně a členitost konstrukcí se tak nestaly překážkou, ale výchozím principem návrhu, na který interiér obratně navazuje. Výrazným příkladem bylo tvarové i materiálové sjednocení původního členitého schodiště s nově doplněnými konstrukčními zásahy. Nové prvky byly navrženy tak, aby přirozeně vycházely z charakteru stávající struktury a nenarušovaly kontinuitu prostoru.

Důraz na autenticitu

Materiálové řešení vychází z původní racionality stavby. Betonové prvky a cementové probarvené stěrky na vybraných stěnách a podlahách podtrhují strohost prostoru, zatímco dubové podlahy v obytných patrech a přírodní dubové dřevo na vestavěných atypických nábytkových prvcích, posuvných dveřích, pevných i posuvných mřížových stěnách a na podlahách ložnic přinášejí potřebnou míru zklidnění. Luxferová stěna je replikou při rekonstrukci objevené původní okenní výplně na schodišti. Interiér pracuje se zdrženlivou materiálovou paletou, která podporuje klid a soudržnost celku.

Výrazným motivem interiéru se staly krby. Jeden je situován v přízemí, kde přirozeně artikuluje vztah obývacího pokoje a jídelny, dru­hý v nejvyšším podlaží. Oba prvky doplňují subtilní kovové konstrukce, reagující na tvarové poměry prostoru. Obklad z patinované mědi, vyrobený studiem Duro design, jim propůjčuje solitérní, téměř sochařský charakter a posiluje jejich roli výrazových akcentů v rámci interiéru.

Tunicate

→ Architektonické studio Tunicate, vedené Katarínou Varsovou a Janem Roučkou, navrhuje nezaměnitelné interiéry s osobitým výrazem, duší, rytmem. Dlouhá léta působili jako partneři studia Formafatal, nyní pracují pod vlastní značkou Tunicate. Sami uvádějí, že tvoří v dokonalém naladění na klienta, jeho potřeby, touhy i estetické vnímání, naslouchají velkým snům i drobným detailům. Pracují s přesvědčením, že každý prostor má svůj příběh a jejich úkolem je pomoci mu jej vyjádřit. Hledají harmonii mezi funkčností, estetikou a osobností těch, kterým budou prostory sloužit. Rádi používají ryzí materiály, jež zrají společně s časem. Věří v jejich pravdivost, trvalost i krásu nedokonalosti, která vzniká s pečlivostí, citlivostí a vášní pro detail. Tunicate ladí a tvoří prostor tak, aby byl nezaměnitelně váš. 

Tunicate
Ing. Jan Roučka, Ing. arch. Dana Szabó
Jilská 353/4, 110 00 Praha 1