12.06.2025
Tomáš Tkačík, Lucie Spoustová
Svou velikostí byl pro mladou rodinu se dvěma kočkami stometrový byt v sedmdesát let starém domě dostačující. Měli krásně vymyšleno, jak si ho nechat upravit na míru. Ale architektka přišla s ještě lepším řešením, které proměnilo starý prostor ve skutečně působivé a půvabné místo.
Původní představa klientů se od finálního řešení značně lišila. Vycházeli totiž z historické dispozice bytového domu z 50. let, v níž obytnému prostoru dominovala široká centrální chodba. Přáli si, aby se stala multifunkčním prostorem, kombinací herny, odpočívárny a společenské zóny, která by fungovala jako srdce domácnosti. Byla ovšem umístěna uprostřed bytu, postrádala přirozené světlo a ani otevřením do okolních místností by dostatečné osvětlení nezískala.
Foto: Tomáš Slavík
Navzdory zadání
Architektka Kateřina Horych, na kterou se majitelé bytu obrátili, se nakonec vydala zcela opačnou cestou. Navrhla téměř všechny původní příčky zbourat a ve středu dispozice vybudovat koupelnu a dětskou šatnu. Tak vzniklo jádro bytu, kolem kterého se větví jednotlivé denní zóny: hlavní obytný prostor s kuchyní, pracovna, dětské pokoje. Prostor může fungovat dohromady jako jeden velký otevřený prostor, anebo je možné jej podle nálady oddělovat posuvnými dveřmi do jednotlivých menších místností. Byt se tak může proměňovat i v čase a podle aktuálních potřeb rodiny. Jedinou zcela oddělenou místností v bytě je ložnice – kompaktní spací box s atypicky velkou postelí o rozměrech 2,8 × 2,1 metru. Pohodlně se na ní vyspí nejen oba rodiče, ale i jejich malé děti – všichni pohromadě, v jednom měkkém hnízdě, které vzniklo přesně podle rytmu a potřeb jejich každodenního života.
Foto: Tomáš Slavík
Poodhalené
Tématem nosných konstrukcí je odhalení jejich materiality. Nosné zdi nechala architektka očistit a obnažit až na cihelnou strukturu. Zdi jsou ponechány bez omítky, pouze opatřeny bílým nátěrem. Až na konstrukční beton chtěla odhalit původní také betonové průvlaky, nicméně odhalené ocelové výztuže, navíc nedostatečně zapravené a požárně nevyhovující, úmysl zhatily. Na nevzhledné průvlaky byli nuceni natáhnout novou, světle šedou cementovou stěrku.
Foto: Tomáš Slavík
Nové příčky pojali spíše jako vestavěný nábytek než tradiční stavební elementy – lehké, funkční, s obkladem ze světlé březové dýhy, který do interiéru vnáší teplý a přívětivý tón. Toto řešení zvolili zcela záměrně, neboť dýha je odolnější a praktičtější volbou pro nejvíce namáhané plochy v okolí bytového jádra, kde by klasická omítka rychle ztrácela na kvalitě. Hodně se myslelo také na nejmenší obyvatele. V jedněch dveřích šatny byl například integrován průchod pro kočky, diskrétní příklad toho, jak propojit praktičnost s hravostí. Jádro samotné prosvětlili skleněnými světlíky v úrovni betonových překladů, které do středu dispozice propouštějí přirozené světlo. Doplňuje je otevíratelné okno mezi koupelnou a kuchyní, které nejen propojuje prostor vizuálně, ale umožňuje i jeho účinné a přirozené provětrání.
Foto: Tomáš Slavík
Křivky a barvy
Tématem atypového nábytku jsou křivky, které podporují přirozené plynutí otevřeného prostoru. Lokálně použité masivní dřevěné lamely přispívají nejen k akustickému komfortu, ale i k celkové atmosféře klidu a přirozenosti. Interiér působí odlehčeně a čistě, k čemuž výrazně přispívá litá polyuretanová stěrka v jemně krémovém odstínu – celistvá, beze spár, opticky sjednocuje podlahu a nechává vyniknout ostatním materiálům. Jemný, ale výrazný barevný akcent přináší modrá, inspirovaná tradiční barevností slovácké lidové architektury, kde se objevuje na podezdívkách domů. V tomto projektu je reinterpretována v soudobém duchu – objevuje se na detailech dřevěného nábytku a v centrálním jádru dokonce jako celoplošná úprava stěn v podobě modré stěrky, která dodává prostoru osobitý charakter a hloubku.
Foto: Tomáš Slavík
Atel!er architekti, Ing. arch. Kateřina Horych
Foto: archiv studia
→ Atel!er založila Kateřina Horych v roce 2020, krátce poté se k ní přidala Lucie Streďanská a letos se tým rozrostl v trio s příchodem Kláry Kováčikové. Společně se věnují interiérovému designu, rekonstrukcím a projektům menšího měřítka jak v soukromém, tak komerčním prostředí.
„Každý návrh je pro nás novým příběhem. Hledáme koncept, který má duši, a snažíme se vnést do prostoru nejen funkčnost, ale i emocionální zážitek.“