22.11.2022
připravila: Nikol Pavlíčková
I řekl Bůh: Budiž světlo! A bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil jej od tmy. A dobře učinil. Světlo totiž hraje v životě člověka neoddiskutovatelnou roli. Je zdrojem vitality, energie i nové naděje. Své o tom ví i soukromý majitel výjimečného apartmánu Náplavka na dlani v samém srdci Prahy.
Foto: Michaela Kociánová
Při procházkách pražskou náplavkou by asi málokdo tušil, že pozdně secesní budova na Rašínově nábřeží z roku 1913 ukrývá poklad v podobě velkorysého apartmánu, kde hlavní roli hraje světlo. A voda. I ta totiž díky strategické poloze v bezprostřední blízkosti živé městské části vltavské náplavky ovlivnila celkovou koncepci interiéru. Cílem architektů bylo vytvořit pomyslné propojení živelné vody a plachého světla tak, aby spolu tyto dva elementy byly v neustálém kontaktu. Vedou tak mezi sebou konceptuální dialog. Můžeme se jen domnívat, o čem asi rozprávějí.
Moderní pojetí
Přirozené světlo je v prostoru využíváno ke zdůraznění horizontálního panoramatického výhledu, a navíc k vytvoření vertikální osy mezi jednotlivými podlažími. Tento jedinečný penthouse o rozloze bezmála 250 metrů čtverečních se může pyšnit tím, že do historické budovy vnáší zcela nový moderní rozměr. Celý interiér sestává z kombinace prvotřídních materiálů a spotřebičů prémiových značek. To mu pak dodává punc luxusu, který ale není nikterak okázalý, nýbrž sofistikovaně příjemný.
Foto: Michaela Kociánová
Harmonie detailu
Za hlavní zónu bytu můžeme bezesporu považovat kuchyň. Ta byla od počátku řešena na míru a s ohledem na to, že se jedná o místo, ve kterém majitelé tráví velmi mnoho času. Není tedy divu, že srdce tohoto domova je velkoryse propojené s obývacím pokojem. Dvoupodlažní prostor upoutá pozornost každého, kdo sem vstoupí, a to nejen svými vysokými stropy, ale především velkoformátovými prosklenými plochami. Ty vytvářejí unikátní propojení interiéru s řekou i nebem. Bezpochyby zajímavým a dominantním designovým prvkem je pak sada závěsných svítidel, která dominuje celému obývacímu prostoru.
Foto: Michaela Kociánová
Osvícená architektura
Typická výška stropů, jež je pro původní pražské činžovní domy standardní, umožnila architektům prosklení i horního patra. To zajistí dostatečný přísun přirozeného denního světla i do koupelny, umístěné v druhém patře bytu. Jedná se o skutečně zajímavé architektonické vyjádření, kdy i během intimních momentů mohou obyvatelé udržovat neustálý kontakt s vnějším okolím a pozorovat život na vodě. Případnou touhu po soukromí zajistí závěsy, které během pár vteřin přetvoří celý prostor a zároveň vybízejí ke hře světla a stínů. Architekt Marco Maio lpí na detailech. Jeho studio si tak při koncepci bytu dávalo záležet i na těch nejmenších drobnostech.
Foto: Michaela Kociánová
Cesta za světlem
K nenásilnému propojení mezi jednotlivými podlažími dochází díky ocelovým perforovaným schodům. Ty jsou velmi efektivně začleněny do prostoru. Mají tak funkci nejen praktickou, ale také designovou. Do prostoru byly integrovány jako součást nábytku a zároveň výrazný solitér, poutající pozornost. Stejně jako vše v tomto interiéru, i schody nesou svou myšlenku světla.
Foto: Michaela Kociánová
Marco Maio
architekt
Portugalský architekt Marco Maio žije a působí již téměř 15 let v Praze, kde se věnuje přednášení na katedře architektury na Fakultě stavební ČVUT, a především svému architektonickému studiu Marco Maio Architects. To je týmem mladých profesionálů z celého světa, sídlícím v hlavním městě České republiky. Rozdílného původu a kulturního prostředí využívá studio pro tvorbu nových a neotřelých návrhů. Z drtivé většiny pracují s konceptem shaping the light, kdy se pomocí přirozeného světla snaží dosáhnout co nejpřirozenějšího a nejkomfortnějšího prostředí.
Foto: Michaela Kociánová