Půdní mezonetový byt podle architektky

Když hledali Andrea Jašková s manželem nové bydlení, věděli už, že se za pár měsíců stanou rodiči. „Zalíbila se nám část Prahy mezi Letnou a Stromovkou. Okolní parky jsou vhodným místem pro malé děti a zároveň je odtud blízko do centra města,“ říká majitelka půdního mezonetového bytu a architektka v jedné osobě. 

08.07.2016

Když jste hledali bydlení, bylo podkroví podmínkou? 

Chtěli jsme půdní byt, protože působí vždy velmi světle a vzdušně. Přáli jsme si rovněž krásný výhled, což v nižších patrech nebývá. V půdních prostorech nemáte problém s hlukem, smogem či dostatkem světla a to je velká výhoda pro byt, který se nachází v centru města. Za velké plus jsme také považovali i malou terásku navazující na dětský pokoj, částečně totiž supluje zahrádku, která nám zde chybí.

Velkou výhodou byl fakt, že byt byl ve své době vlastně téměř nový, pokud vím, původní záměr nebyla obytná půda a rekonstrukce proběhla docela nedávno. Při rekonstrukci majitelé položili parkety, zařídili koupelnu a instalovali kuchyňskou linku, přesněji řečeno její část při stěně. Do toho jsme již nezasahovali. Zbytek bytu zůstal prázdný a to pro mne byla výzva, mohla jsem zde alespoň částečně realizovat své představy. 

Když jste byt vybírali, už jste čekala Ríšu. A podívám-li se kolem, jsou tady poměrně příkré kovové schody, balkon v patře, sice je máte zabezpečené dvířky, ale přesto… Je mezonet vhodný pro život s malým dítětem? 

Je pravda, že schodiště je poměrně strmé a kovové zábradlí má ostré hrany. Snažíme se myslet na všechno a možná rizika eliminovat, ale na druhou stranu si myslím, že dítě se musí naučit žít v reálném prostředí. Prostor pro něj nesmí být nebezpečný, ale bydlení „v bavlnce“ jej na život mimo domov také nepřipraví. Nejen dítě, ale i dospělý člověk se musejí naučit pracovat se svým okolím. 

 

Jak velký byt je a jaké má dispozice? 

Máme tady devadesát sedm metrů čtverečních, které jsme rozdělili na část společenskou, v dolní části máme obývací pokoj spolu s kuchyní, také se tady nachází dětský pokoj a koupelna pro hosty. Nahoře je ložnice s hlavní koupelnou. Ložnici lemuje malá galerie, jejíž nepříliš velký prostor jsme využili jako pracovní místo pro nás oba. 

Pracovna na galerii vypadá zajímavě. Měla jste o ní jasno hned, když jste byt poprvé viděla?

Nechtěli jsme toto místo zastavět skříněmi a udělat z něj sklad. Na druhé straně jsme si potřebovali zřídit pracovnu, kam by neměl Ríša přístup. Tato galerie byla vlastně úplně ideální místo, i když je pouze metr široká. Navrhla jsem řešení pracovního pultu, jehož hloubka je jen půl metru, ale zase je dlouhý přes celou galerii, takže se na něm dobře pracuje. 

Skříně jste zavrhli, takže s úložnými prostory zde problém není? 

To je vždycky trochu problém, hlavně když máte trojčlennou rodinu. V našem bytě je pouze vestavěná skříň na chodbě, úložné prostory jako sklep či komoru zde nenajdete. V dětském pokoji a ložnici byly výklenky, kam jsem navrhla vestavěné skříně. Zvažovali jsme dokoupit další, ale místo toho jsem se rozhodla, že lepší varianta bude, když naše věci protřídíme a ponecháme si jen to, co je skutečně potřeba. Zjistili jsme, že většinu věcí vlastně vůbec nepoužíváme. Manžel ani já nemáme tendenci hromadit věci, hodně cestujeme a jsme zvyklí si vystačit s málem. Naopak Ríša má víc věcí než my dva a tak se mu v pokoji hromadí hračky, na jejichž úklid má připravené bedýnky z překližky. 

 

Nábytek jste kupovali, nebo jste si ho nechali udělat na míru? 

Vzhledem k tomu, že jsme na zařizování a stěhování měli asi měsíc, musela to být kombinace obojího. Půdní prostory jsou atypické a tak je potřeba často řešit nábytek na míru. Navíc přemýšlíme, že časem chceme svůj vlastní dům. To byl další faktor, který ovlivnil zařizování bytu. Člověk pak musí přemýšlet nad tím, co si bude moci vzít s sebou a co ne. Dubový stůl či stolky na kolečkách, které jsem sama navrhla a s pomocí našeho truhláře vyrobila, ty se rozhodně budou stěhovat s námi. 

Sedací nábytek je kupovaný…. 

Ano. Sedačka je z IKEA. Zvolili jsme velkou rohovou, a umístili ji pod šikminu, chtěla jsem co nejvíce otevřený a komunikační prostor. Židle Eames s bílým plastovým sedákem jsem ke stolu zvolila proto, abych nábytek z masivního dřeva trochu odlehčila. Nejenže jsou designově pěkné, ale navíc jsou pro rodinu s dítětem praktické. Ríša má samozřejmě svou thonetku a pantonku, pro které má i alternativní využití.

Také základem ostrůvku jsou kuchyňské skříňky IKEA, které jsem nechala obestavět tak, aby nám zde vznikla větší pracovní plocha – a tím, že v jedné části má zkosené bočnice – i příjemné posezení. S přáteli a rodinou máme rádi dobré jídlo, třeba sushi a na společnou přípravu je tento ostrůvek přímo ideální. 

Odkud je to originální světlo nad jídelním stolem? 

To jsem si vyrobila sama. Baví mne kreativní práce a tak jsem využila větev, kterou jsem našla v lese a omotala jsem ji žárovkovými světly. Líbilo se i ostatním natolik, že jsem ho v různých obměnách použila i do jiných bytů, například v bílé variantě s březovou větví... 

Už zde bydlíte nějakou dobu, udělali byste dnes něco jinak? 

Líbilo by se nám okénko z ložnice do dětského pokoje, kde bychom měli větší přehled o tom, co se tam děje, a mohli spolu přímo komunikovat. 

ARCHITEKTKA 

Andrea Jašková 

• vystudovala v letech 2005 až 2010 Fakultu architektury ČVUT

• pracovala v pražském ateliéru Petra Hájka, nebo Tomáše Hradečného a v ostravském Projektstudiu

• spolupracovala s Ondřejem Lipenským a Michalem Volfem v atélieru (mu:n]

• poslední dva roky pracuje samostatně