Interiér půdního bytu v centru Prahy je plný sofistikovaných řešení, hravých detailů a rozmanitých barev i materiálů. Zároveň v něm zbylo dost prostoru pro život a změny, které čas přirozeně přináší. Česko-japonský pár oslovil architektonické studio A1, aby si splnil sen o domově, kde každý detail bude radostí.
17.06.2019 Připravila: Jana Polomová
V jakém stavu byl interiér, když vás investoři oslovili? Jak moc jste museli zasáhnout do původní dispozice?
Byt byl zakoupen od developerské společnosti s betonovými podlahami, bílými stěnami a připravenými rozvody. Dispozice řešili investoři již v průběhu rekonstrukce domu s jiným architektonickým studiem. Pro dokončení interiéru se rozhodli oslovit naše studio A1. Vstup do dispozic byl místy radikální, ale zároveň bylo nutné se držet daných limitů nosných konstrukcí, procházejících rozvodů z nižších pater apod.
Proč majitelé oslovili právě vás? Nechali vám při realizaci volnou ruku, nebo do konečné podoby výrazněji zasahovali?
Majitelé nás oslovili na základě našich referencí na webu. Náš ateliér vnímá každého stavebníka jako součást tvůrčího týmu, takže návrh je v zásadě vždy společná práce založená na diskuzích. V tomto případě investory zajímal každý nejmenší detail interiéru a přímo se podíleli na vzniku návrhu architektonického řešení i samotného vybavení.
Foto: archiv redakce
Zúčastnili se debat s designéry, kteří vymýšleli všechny detaily například v podobě klik nebo podsvětlených skleněných šatních tyčí ve skříni apod. Byl to téměř dvouletý dialog, k němuž se postupně přidávali další nápady při setkávání s jednotlivými řemeslníky.
Výrazným prvkem interiéru je onyx. Proč si majitelé přáli využít v prostoru právě tento kámen a jakým způsobem jste ho zapracovali do celkového konceptu?
Deska onyxu byla součástí zadání. V době, kdy nás investoři oslovili, již měli kámen zakoupený. Vybrali si jej při jedné ze svých cest do Itálie. Tento výrazný prvek je přesným příkladem toho, že návrh interiéru je společnou prací – podnět vzešel od majitelů a my jsme na něj pouze reagovali konkrétním řešením. Bylo pro ně důležité využít schopnost onyxu propouštět sluneční světlo, takže jsme onyx umístili do jedné z mála pozic, kam v bytě dopadají paprsky zapadajícího slunce. Kámen se tak v podvečer rozsvítí a vytvoří pomyslný měsíc jako symbol noci a celkového zklidnění.
Foto: archiv redakce
Co bylo hlavním motivem této realizace od samého počátku? Podařilo se vám původní ideu naplnit beze zbytku, nebo v průběhu realizace přicházely nějaké nečekané změny?
Důležitých podnětů v zadání bylo několik. Proces navrhování byl postupný a vyvíjel se od celkové koncepce úprav dispozice tak, aby dva původní byty byly spojeny do jednoho plynoucího prostoru, až po nejmenší detaily úchytek nábytku a krytů elektroinstalací na míru. V interiéru je jen minimum dveří oddělujících výsostně privátní místa, jinak se prostor pořád někam stáčí a vine dál... Diskuze je živý proces, takže změny probíhaly téměř nepřetržitě i během realizace. Investoři neustále ladili každý detail a ujišťovali se o dokonalosti řešení a provedení.
Byt působí čistě a otevřeně mj. proto, že je zde minimum volně stojícího nábytku...
Většina nábytku je vestavná, někdy i přímo skrytá. Takže často tvoří dělicí stěny, čímž v zásadě mizí a uvolňuje místo pro život.
Foto: archiv redakce
V interiéru je vše zhotoveno na míru včetně půvabných detailů například v podobě vyřezávaných dekorů podle originálních ilustrací... Co vás při jejich navrhování vedlo?
Od začátku debat s investory se projevovala jejich vášeň pro staré české modernistické vily, kde je možné stále obdivovat spoustu mosazných detailů včetně krytů na topení. Ty byly inspirací pro krytí radiátorů mosaznými plechy. Při jejich řešení nás napadlo oslovit Michala Bačáka, který navrhl motivy z české krajiny.
Máte nějakou zpětnou vazbu od obyvatel ohledně toho, jaké řešení se jim nejvíce osvědčuje a co si zde „za provozu“ užívají především? Co vám osobně tato realizace přinesla?
Bydlení se samozřejmě stále ladí dál, interiér není nikdy ideálně dokončený, tím by byl v zásadě mrtvý. A tak pořád ještě hledáme třeba křesílko do hlavního obytného prostoru. V souvislosti s touto realizací pro nás byla největším přínosem možnost mezioborové spolupráce s designéry a velmi zručnými řemeslníky – jak truhláři, zámečníky, čalouníky, tak i samotnými zedníky, s nimiž jsme společně vzorkovali například omítku na středovém sloupu se skleněnými vázami od studia Dechem. Omítku jsme navrhli tak, aby byla v kontrastu s okolními materiály.
Foto: archiv redakce
Tedy syrová, přírodní a neuhlazená, takže jsme pracovali s různými hladítky, přidávali kusy slámy, řezanky či stébla trávy. Nejméně dvakrát jsme společně s truhláři byli vybírat pláty dýhy ve skladu a probírali se hodiny jednotlivými balíky kořenic, abychom naši ideální kresbu. Takových momentů bylo na stavbě několik. Výsledkem je, že rodina investorů si bydlení opravdu užívá a rádi se zde společně setkáváme.
A1 ARCHITECTS
Výjimečnost našeho života utvářejí na první pohled nepodstatné detaily. Při své práci hledáme kouzlo těchto maličkostí v obyčejných věcech kolem nás, které nás inspirují... První samostatné projekty členů ateliéru A1Architects spadají do roku 2003. V roce 2005 se v Praze se začíná formovat studio a kreativní dílna A1 Architects, jejíž jádro tvoří Lenka Křemenová a David Maštálka, původně spolužáci z ateliéru architektury s označením A1 na UMPRUM. Od roku 2012 se přidává k týmu další architektka Tereza Schneiderová, v roce 2017 se připojuje architekt Jan Kropík a architektka Lucie Ráchel Dřevíkovská. Roku 2018 se po dlouhodobé spolupráci přidává Zuzana Sagitariová. V letech 05–09 spolupracoval na některých projektech Jakub Filip Novák, v letech 13–16 Matěj Michal Žaloudek a v letech 15–17 Pavla Krásová. Práce ateliéru je charakteristická mezioborovou komunikací a hledáním jedinečných řešení. Metodika práce se mění podle charakteru problému a požadavků zadavatele. Při zpracování všech zakázek spolupracujeme při vypracování projektů s odbornými specialisty a inženýry. Spoluautorkou uvedené realizace je Tereza Schneiderová.
www.a1architects.cz