19.02.2024
připravila: Nikol Pavlíčková
Umění v jakékoli své podobě hraje neoddiskutovatelnou roli v životě člověka. Ať chceme, nebo ne, umění nás obklopuje neustále. To, zda se nám líbí, nebo ne, je už věc druhá. Když mu ale v jeho obnažené podstatě přijdeme na chuť a otevřeme se mu, už mu nikdy neunikneme. A ani ono nám. Jeho opojnému kouzlu propadl i mladý pár z Brazílie. Jak vypadá jejich domov, kde je umění tím, co poutá veškerou pozornost?
Věděli jste, že umístění umění hraje v celém bytě klíčovou roli, a dotváří tak charakter prostoru? A že domov plný uměleckých kousků nutně nemusí vypadat jako soukromé muzeum bez atmosféry nebo nápadu? Naopak. Interiér o úctyhodných 180 m2 je toho důkazem. Právě zde totiž pod rukama brazilského studia Zalc Architecture vzniklo úchvatné bydlení, které je umění plné, a to od podlahy až po strop.
Foto: André Mortatti
Kumšt uznání
Pár cenící si umění chtěl vytvořit domov, který mu vzdává hold a zároveň vystihuje i jejich vztah k modernímu a brutalistickému stylu. Ten je navíc v saopaulské čtvrti Higienópolis, kde se jejich byt nachází, všudypřítomný. Pozoruhodný na této realizaci je fakt, že všechny obrazy architekt situoval na vybraná místa ještě před samotným zahájením procesu rozvržení nové studie. Přičemž na přání majitelů vyzdvihl především obrazy Burleho Marxe a triptych.
Foto: André Mortatti
Alternativní řešení
Byt byl sice již ve své původní podobě velmi dobře členěný, ale dispoziční řešení jednotlivých místností nebylo příliš šťastné. A to převedším z důvodu jejich hojného počtu. Architekt Rafael Zalc se tak rozhodl pro radikální řešení, kdy z původního plánu zcela odstranil hostinskou ložnici. Tím docílil toho, že se celý prostor více otevřel, a byt se tak doslova nadechnul do nového života. Hlavní obytný prostor je tak společenská místnost a kuchyň. Ta je sice oddělená posuvnými dveřmi, ale jako by stále byla součástí tohoto velkorysého prostoru. Kromě toho studio navíc změnilo i uspořádání zbylých místností a využití dvou stávajících ložnic. Vytvořili tak v bytě nové prvky, například obloukovou stěnu z kovových konstrukcí a skla. Ta je už sama o sobě dalším pomyslným uměleckým dílem v tomto domově plného umění.
Foto: André Mortatti
Neotřelá propojení
Hlavním úkolem architekta i všech jeho kolegů bylo v rámci tohoto projektu zajistit minimální povrchové úpravy, a to i navzdory nedokonalostem a nepravidelnostem typickým pro brutalistický moderní byt. Dřevěná podlaha je původní, ale byla ošetřena epoxidový nátěrem. Aby ji bylo možné zachránit a začlenit do nové dispozice, bylo nutné ji celou vyjmout a ošetřit. Křivky, které se setkávají s teracovou podlahou, nepůsobí pouze esteticky. K tomu došlo především proto, že v celém společenském prostoru nebyl podlahové krytiny dostatek. V hlavním apartmá byly křivky zakomponovány prostřednictvím panelu provedeného v portugalských kamenech. Tím vzniklo zajímavé spojení s chodníky v Riu navrženými Burle Marxem, jedním z oblíbených umělců majitelů.
Foto: André Mortatti
Chromatická sounáležitost
Barevná paleta, se kterou studio mohlo pracovat, byla velmi striktní. Především u solitérních kousků nábytku, v některých charakteristických prvcích a pak i u vstupních dveří do hlavního apartmá. Ty byly inspirovány Mondrianem. Barvy jako takové se objevují především na nábytku a uměleckých dílech. Jejich chromatičnosti je pak ještě více umocněna bílou barvou na stěnách.
