Na návštěvě u umělecké sklářky

K nejvíce inspirativním návštěvám patří bezesporu interiéry bytů, jejichž majitelé se sami architektuře nebo designu věnují, ať už jako profesionálové nebo amatérští nadšenci. Dokládá to i bydlení Kateřiny Smolíkové, umělecké sklářky, která navrhuje a vytváří světelné plastiky a dekorativní objekty ze skla. 

23.11.2016 Připravila: Zdeňka Zienertová

Bydlíte v domě na okraji Prahy. Stěhovala jste se už do hotového, nebo jste stavěli? 

Když jsem se v roce 2012 přistěhovala, byl dům už několik let hotový. Projektovala ho společnost AHK architekti a jde o dvoupatrovou stavbu s dvoumístnou garáží a zahradou. V přízemí se nachází hlavní obytný prostor - obývací pokoj, kuchyň a jídelní kout. V patře jsou pak dva dětské pokoje, ložnice s malou koupelnou, velká koupelna s pracím koutem a v poslední době hojně využívaná pracovna. Celkově činí zastavěná plocha 137 m2. 

 

Znamená to, že interiér byl už vybavený? 

Interiér zařizovala firma A1Architects stylem, který mi vyhovuje. Časem jsem tedy s manželem dokoupila jen koberec, polštáře, svítidla apod. Vestavěné skříně jsme neměnili. Osobně preferuji hlavně jednoduchost a účelnost. Mám ráda i vzdušné prostory, protože jsem s rodiči a starší sestrou vyrůstala v přízemí panelového domu, kde moc místa ani světla nebylo.

Přečtěteč si také: Pražské bydlení začínající designérky obuvi

Líbí se mi také, když jsou v interiéru zabudované přírodní materiály, jako třeba obkladové dřevo. Barevně inklinuji spíše ke světlým barvám, například krémově bílé, které celý prostor prosvětlí, zvětší a odlehčí. Právě v takovém architektonicky čistém prostoru totiž pěkně vynikne barevnost obrazů, plastik a skla. A bez nich nebo jiných doplňků mi sebelépe promyšlený prostor připadá jako bez života. Dekorace proto vždycky vybírám tak, aby celý prostor nejen oživily, ale i zútulnily. Podobně to mám i s květinami a zelení. 

Uplatnila jste při zabydlování i vlastní tvorbu? 

Ano, je tady mé sklo a malba… Chtěla jsem si věci, které tu chyběly, sama navrhnout a vyrobit. Svítidlo nad jídelním stolem stejně jako v obývacím pokoji je tedy moje autorské. Osvětlení na schodišti je z dílny A1Architects a lustr v ložnici nyní vyměňujeme za lustr od mé kamarádky Hany Kroa. Pořizovat od ní budu také závěsy a záclony do obývacího pokoje. Jsem ráda, když se mohu obklopit předměty od lidí, kteří něco tvoří, ať už jsou to textilie, keramika nebo jiné autorské věci. Třeba stolek pod televizi navrhl můj muž. 

Máte tu i vlastní ateliér nebo dílnu? 

Na dílnu a ateliér bohužel nemáme místo. Momentálně proto pracuji v předchozím bytě na Barrandově, kde je dostatek klidu na malování, modelování i navrhování. Práci se sklem a hrubší práce tam ale dělat nejde, a proto jezdím „svoje věci“ realizovat a brousit do severních Čech. 

 

Pracovní zázemí v současném domě tedy nemáte? 

Původně tu žádná pracovna nebyla, ale časem jsme ji vytvořili z jednoho dětského pokoje. Nejstarší dcera ho totiž příliš nepoužívala a především mému manželovi pracovna v domě velice scházela. 

V domě máte hodně skleněných prvků včetně zábradlí ze skla. Není to pro děti nebezpečné?

Se skleněnými prvky jsem zpočátku váhala, sklo je křehké a může ho rozbít nejen dítě, ale i dospělý. Nikdy se o něj ale nikdo nezranil a vzhledem k věku dětí se to už snad ani nestane. Skleněnou desku stolu jsme navíc měli jen na čas - vyráběla jsem ji pro jednoho architekta, testovala jsem její odolnost a obstála!

Šlo o masivní desku vytvořenou technikou tavené plastiky, takže váhově byla dost stabilní a rohy měla zaoblené. Ne každý si to asi uvědomuje, ale když se praštíte o stůl ze dřeva, který má špičaté rohy, bolí vás to mnohdy víc než u stolu ze skla. Zábradlí navrhli A1Architects a jde o bezpečný prvek, který je v interiérech běžně využívaný. I schodiště je prací těchto architektů a je to na něm vidět. Jednotlivé stupně jsou podsvícené a prostor pod nimi využíváme na drobnější věci, především zpěvníky a menší knížky.

Kromě dětských pokojů se mi líbí i vaše kuchyň. Trávíte v ní hodně času? 

Kuchyň je ze studia Sykora a světlé skřínky nad linkou doplnili A1Architects. Oba s manželem rádi vaříme, takže v kuchyni trávíme dost času. Nejvíce na ní oceňuji, že je odtud výhled do celého obývacího přízemí - člověk, který vaří, tak není izolovaný od ostatních členů rodiny. Praktická jsou i dvě podlouhlá okna nad kuchyňskou linkou, díky nimž je v kuchyni dostatek světla a umožňují při práci výhled do zeleně. 

Jídelní kout od obývacího prostoru opticky oddělují již zmíněné schody vedoucí do patra a protilehlý krb. Jak často v něm topíte? Využíváte ho k vytápění nebo spíš jen k zútulnění prostoru? 

Krb navrhoval architekt Jiří Smolík ze společnosti Vyšehrad atelier. Topíme v něm docela často, spíš ale podle nálady a v zimě samozřejmě nejvíce. Bohužel nebyl koncipován k pravidelnému vytápění, což nás mrzí, ale dolní místnost vytopí dobře.

Přečtěte si také: Sklářská výtvarnice se zabydlela na půdě

Světlo plamenů a praskání dřeva má rád asi každý, já navíc ráda štípu i polínka na zátop. Zvláště v době Vánoc rozdělávám oheň často, protože je pro mě spojený se sváteční atmosférou a teplem domova. 

K domu patří i zahrada. Jak ji využíváte? 

Pozemek kolem domu není bohužel velký. Užívám si ale zastřešenou terasu, na které je možné pobývat i za nepříznivého počasí. Nábytek, který tu máme, jsem vyráběla společně s mým technicky zdatným manželem. Koupili jsme si dřevěné fošny a vytvořili z nich dlouhý stůl a dvě lavice, takže když přijdou přátelé na grilování, máme dost místa pro všechny. 

KATEŘINA SMOLÍKOVÁ, sklářka    

Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze studovala Kateřina ve sklářském ateliéru prof. Vladimíra Kopeckého, mimo jiné i u sochaře Ronyho Plesla. Ještě na škole získala v roce 2011 ocenění v soutěži Národní cena za studentský design. Svá díla vystavuje v ČR i na mezinárodních výstavách, veletrzích a v muzeích, vystavovala například v Německu, Francii a v Číně. Externě spolupracovala s českou sklářskou firmou Lasvit a od roku 2012 je na volné noze, www.smolikova.com, www.glassimo.eu/our-artists