01.02.2025
připravila: Lucie Spoustová
Smíchejte lehkost s jemností, přidejte špetku tajemna, vše okořeňte éteričností, a máte-li cit pro detail a správné dávkování, stvoříte půvabný interiér, v němž by mohla s klidem přebývat křehká pohádková bytost.
Rekonstruovaný byt se nachází v jednom z prvních činžovních domů v Praze, který byl postavený ve funkcionalistickém stylu. Autorka projektu architektka Martina Homolková vnímá kontext stavby a zvolený koncept založila na třech hlavních nosných prvcích: prostoru (prázdno), světlu a solitérním vybavení.
Foto: Boysplaynice
Na počátku byl pocit
Původní podoba bytu s podlahovou plochou 135 m2 byla zakleta pod vrstvami zašlých, nepovedených ba i havarijních nánosů času. V první fázi rekonstrukce bylo především nutné očistit interiér od všeho balastu, aby mohl plně projevit svůj potenciál. Podle slov architektky začal prostor sám o sobě zářit a v návaznosti na tento silný pocit se zformovala myšlenka velkorysé prázdno ponechat, ba naopak ho ještě umocnit. Samotná realizace se stala jakousi malou laboratoří, experimentem hledajícím hranice možností materiálů, nábytkových konstrukcí a vytrvalosti.
Foto: Boysplaynice
Atypicky
Do prostoru, který se díky úpravám otevřel, navrhla architektka velký atypický nábytkový blok prostupující celým bytem a pojímající vše potřebné. Hned u vstupu jsou v něm zasazeny dvě technické místnosti, jež následuje šatní skříň. Blok prostupuje dál do interiéru a skrývá úložné prostory, dvě menší koupelny, ale také malou, jednoduchou, křídly krytou kuchyni. Z pláště atypicky řešeného bloku se stalo velkoformátové plátno, které dokonale pojednala výtvarnice Klára Spišková. Její silná malba kontrastuje s podkladem ze surových MDF desek a dává celku jedinečnou energii. Zbytek bytu ponechala autorka jednoduchý a doplněný jen několika výtvarnými solitéry.
Foto: Boysplaynice
Barevné schéma
Skořápka bytu odráží prapůvodního ducha. V samotném základu zůstala střízlivá bílá, vyvolávající až galerijní atmosféru, prostorem proplouvá jen jemný narůžovělý nádech, který se postupně proměňuje a graduje na obou koncích bytu: v obýváku malinovým sofa a v ložnici se míchá s odstíny meruňkové a výrazné červánkové, které se objevují na závěsech od Lindy Kaplanové.
Foto: Boysplaynice
Lněné textilie dvou hrubostí obtékají měkkým obloukem postel, oddělují tak spací zónu a jemně zabarvují pronikající světlo. Něžnému výrazu ložnice sráží hrany svítidlo od Ingo Maurera a fotografie od Bet Orten. Křehké narůžovělé tóny jsou postaveny do kontrastu s kovy, které jsou použity ve velkých měřítcích.
Foto: Boysplaynice
Barevný koncept se proměňuje také uvnitř a vně, pro vnitřek bloku jsou použity tmavší, uzemněnější odstíny. Červánkový barevný tón se v koupelnách proměnil do útulné tmavě cihlové až terakotové barvy, jejíž dojem hřejivosti umocnilo použití ambientního svícení.
Foto: Boysplaynice
→ Architektka Martina Homolková vystudovala Fakultu architektury ČVUT v Praze. Vlastní studio Malfinio založila v roce 2020, po pěti letech intenzivních tvůrčích zkušeností ve studiu Formafatal. Martina se zabývá zejména autorským interiérem. „Propůjčuji svůj filtr vnímání prostoru klientům. Společně s nimi pak tvoříme jejich vlastní příběh, šitý na míru od konceptu po realizaci. Stěžejní je pro mě naladit se na jedinečnost každého klienta a prostoru. Důraz kladu na prostor a světlo, průhledy, materiály, textury, kombinace, vrstvy, detail. Spojujícím principem je pro mě ucelená koncepce postavená na funkčnosti a praktičnosti, provázanosti jednotlivých prvků, rovnováze celku. Ráda hledám nové hranice, což by ale bez těch nejšikovnější řemeslníků nebylo možné.“
Foto: Studio Malfinio
