Karlínský penthouse ze dřeva a betonu

Karlínský penthouse je plný funkčních řešení, která potěší svou formou. Minimalismus v jeho případě nenudí ani nestudí díky dobře zvoleným materiálům a hravým detailům. Zeptali jsme se autorů konceptu a realizace, architektů Silvie a Václava Dernerových ze studia Delicode, kudy vedla cesta k novému domovu pro jeden slovenský pár. 

05.09.2018 Připravila: Jana Polomová, Foto: Jiří Hurt

Byt se nachází v novostavbě, měli jste možnost do jeho podoby zasahovat ještě před dokončením projektu v rámci klientských změn? 

Ano, byt se nachází v novostavbě dokončené asi před 11 lety, ale naši klienti ho kupovali po prvním majiteli a přebírali jej v jeho původní podobě bez stavebních úprav. Míru zásahů do dispozic nám vymezil požadavek klientů na relativně omezený rozpočet, do kterého jsme se museli vejít i s veškerým vybavením.

 

Bohužel málokdy se potkáváme s developerským projektem, který má chytré, funkční, nebo dokonce velkorysé řešení. Naše časté nutkání zasáhnout do již stávajících dispozic není ani tak osobní potřeba prokázat naše schopnosti, ale nabídnout našim klientům jiný a smysluplnější způsob fungování v daných prostorech. 

Jaký byl standard původního provedení od developera a jaké stavební úpravy nakonec byly nutné? 

Kvalita tohoto mezonetového bytu tkvěla hlavně v jeho umístění v nejvyšším patře objektu s jeho třemi terasami a výhledy na panorama Hradčan. Samotné standardy materiálů a koncových prvků nám přišli naopak vůči samotnému luxusnímu projektu velmi průměrné. Z důvodu optimalizace nákladů si klienti nepřáli zasahovat do způsobu vytápění a elektroinstalací a změny jsme omezili na minimum. Stávající prvky sanity a baterií jsme například z různých místností sjednotili do jedné velké koupelny u ložnice. Díky takto ušetřeným nákladům jsme pak novou koupelnu pro hosty mohli akcentovat betonovým umyvadlem, které navazuje na betonové prvky v bytě. 

Objevily se během stavby nějaké komplikace? Museli jste se některých původních nápadů vzdát, nebo naopak v průběhu realizace přistoupit na nová a nečekaná řešení? 

Málokdy se nám podaří zrealizovat celý „balíček“ nápadů, který by si daný projekt zasloužil. Ale často jsou různá časová, finanční či jiná omezení pro nás výzvou a zdrojem nových nápadů.

 

To, že si klienti nepřáli v obytném patře sádrokartonový podhled, jsme nakonec využili v náš prospěch a v místech nového osvětlení jsme přiznali kabely jako jeden z motivů návrhu. Velkým tématem byl také vestavný nábytek, kde jsme v rámci designu museli sáhnout po levnějších pohledových materiálech jako lamino a HPL. Nicméně díky kombinaci dýhovaných a betonových prvků a promyšlených detailů jsme tyto materiály povýšili na jinou úroveň. 

Proč majitel oslovil právě vás? Jaké byly jeho praktické a estetické požadavky a přání? Přicházel s vlastními nápady, nebo jste měli volnou ruku? 

Oba majitelé pracují ve finančním analytickém sektoru a dle jejich slov stejným způsobem přistoupili k výběru architektů. Oslovili několik pražských ateliérů, se kterými se osobně setkali. Myslím, že jejich rozhodnutí ovlivnilo právě naše společné setkání ve studiu, kde zafungovala určitá „chemie“. Jejich pozitivní přístup a důvěra v naše schopnosti tak nastartovala asi roční proces od studie interiéru až po kompletní realizaci a dodávky všech koncových prvků a nábytku. Do návrhu zezačátku vstupovali se svými praktickými požadavky a představami, které měli prověřené z předešlých rekonstrukcí. Takto nám třeba přinesli náčrt kuchyně na čtverečkovém papíře, který jsme v určité úpravě nakonec použili. 

Byt působí čistě a otevřeně mj. proto, že je zde minimum volně stojícího nábytku. Jak jste vyřešili úložné prostory? 

Úložné prostory hrají v tomto bytě v podstatě ústřední roli. Vzhledem k tomu, že jsme skoro žádné příčky nebourali, a tudíž ani nestavěli nové, rozhodli jsme se byt rozdělit především nábytkovými „bloky“. Už samotné vstupní patro s převládající denní zónou postrádalo zásadní věc – opticky oddělené zádveří. Hned ve vstupu jsme tudíž umístili „multifunkční objekt“, který v sobě integruje šatní skříně s botníkem, komoru s úložnými prostory, skrytou spíž a kuchyňský kout. Tento se stal díky jeho betonové pracovní desce a vykonzolovanému ostrůvku dominantou celého obytného prostoru. Podobně komplexní skříňovou sestavu jsme navrhli do ložnice, kterou jsme posunutím příčky v koupelně zvětšili o asi 1 metr. Vzniklý prostor jsme využili na samostatný šatní kout, který z jedné strany kombinuje niku pro postel s odkládacími prostory a z druhé velkorysou šatnu pro oba manžele. 

Jak byste interiér charakterizovali? 

Výsledná podoba bytu vždy reflektuje vzájemný vztah a důvěru mezi námi a klientem. I přes určitá finanční a stavební omezení byla oboustranná vůle vytvořit neotřelé a kvalitní řešení. V tomto případě chtěli klienti od začátku pracovat s betonovými interiérovými prvky, což samo o sobě není nejlevnější řešení.

 

Respektovali jsme tento požadavek a tomu jsme v podstatě podřídili zbytek návrhu. Neplýtvali jsme drahými materiály, ani drahými dodavateli. O to víc času jsme strávili designem a výrobou prototypních prvků, jako jsou betonová kuchyně nebo originální nerezová madla, bez kterých by jinak „obyčejný“ laminátový nábytek zůstal banální. 

Je pro vás zajímavější pracovat na novostavbách, nebo oživovat staré prostory? 

Abychom mohli odvést smysluplnou a kvalitní práci, potřebujeme prostor především my sami. A ten roste s projevenou důvěrou a volností od našich klientů. Není tedy podstatné zadání, ale chuť klienta vést s námi otevřený dialog. Díky němu se můžeme vzájemně inspirovat a vytvořit spolu jedinečné dílo, kvůli kterému jsme byli osloveni.

                                         

 

POHLED Z DRUHÉ STRANY

Architektka Silvie Derner pro nás vyzpovídala majitele bytu Karola a Michaelu: 

Pokud si vzpomínám, byt jste kupovali po prvním majiteli, že? 

Ano, byl však neobývaný a bez nábytku. Spodní patro bylo vytopené, takže se znehodnocenými podlahami a dveřmi. Tedy ideální byt na rekonstrukci podle našich představ. 

Proč jste oslovili právě náš ateliér? 

Na Designbloku se prezentoval jeden web sdružující vícero architektů a designérů. Na něm jsme si prohlédli práci mnoha z nich a zaujala nás dvě studia, která se nejvíce blížila našim představám, co se designu týče. Nakonec jsme vybrali vás kvůli vašemu lidskému přístupu a ochotě promítat naše praktické požadavky do designového kabátu. 

Měli jste nějaké konkrétní požadavky či představy, co jste chtěli přinést do návrhu? 

Tento byt je náš čtvrtý v řadě, takže už jsme měli vysledované nejrůznější nedostatky a věděli, co nám chybí. Konkrétních požadavků tedy bylo docela dost. Hlavně jsme měli jasnou představu o dispozici, o tom, jak by měla fungovat komunikace v rámci bytu, jak by měl být rozdělený na jednotlivé funkční zóny... Kuchyni jsme chtěli přesunout z jedné strany hlavního obytného prostoru na druhou, věděli jsme kolik skříněk a šuplíků musí mít, že chceme zachovat en suite koupelnu a šatník, kolik metrů šatních tyčí, kolik skříní atp. Na druhou stranu jsme nechtěli žádné otevřené police, knihovny a jiné lapače prachu. 

Co z výsledného návrhu nejvíce oceňujete nebo si užíváte? 

To, že celý byt je super. Přesně splnil naše představy o materiálech a útulnosti. Podařilo se zde zkombinovat beton, bílou barvu a dub tak, že byt nepůsobí chladně a neútulně. Velmi oceňujeme také efektní rozdělení prostoru na tři samostatné barevně oddělené kubusy, obzvlášť nás baví kuchyně, která působí jako místnost v místnosti. 

Jakou přidanou hodnotu zpětně vidíte v práci s architektem? 

Nepochybně jsou to kreativní nápady, jimiž jste dali našim představám o dispozicích konkrétní formu, která dobře vypadá a je docela těžké ji vymyslet. Ušetřili jste nám také mnoho času a stresů s dodavateli. Představa, že bychom trávili víkendy po výstavách, hobby marketech a nákupních centrech, abychom sami něco vybrali, mě příliš netěší. Navíc výsledek by také nemusel dopadnout nejlépe... Když je člověk rozumný, tak si nechá vysvětlit, že není smyslem za každou cenu ušetřit, ale raději nechat větší část zařizování na arechitektech. A myslím, že na výsledku je to vidět.