28.03.2023
připravila: Lucie Spoustová
Rodinný dům na Rašovce se nachází na jižním svahu ještědského hřebene ve výšce 600 m n. m. s nádherným výhledem na scenérii Českého ráje. Konstrukčně náročné stavby se ujala firma s tematicky stylovým názvem Ještědská stavební společnost, která pod domem objevila vrstvu černého uhlí. Nakonec ale vše dobře dopadlo položením posledního žulového kamene do dlažby.
Příběh domu se začal psát před sedmi lety objevením posledního stavebního pozemku na Rašovce. Místo investoři již dříve znali, a jelikož chtěli stavět co nejvýše směrem k Ještědu, neváhali. Podobu domu nosili již delší dobu v hlavě a kamarádi z Atelieru SAD zformovali původní ideje do návrhu. A tak stavení s prosklenými stěnami, pohledovým betonem, strohým interiérem, kovovými prvky, zavěšeným krbem nebo otevřenou zahradou bez plotu získávalo zcela konkrétní podobu. Jak se dům rodil, formovalo se postupně i poznání, že zkrátka není možné dělat žádné kompromisy. Proto je obložený korkem a v proskleném rohu nestojí sloupek – statice a logice navzdory.
Foto: Boysplaynice
Otevřenost určuje charakter
Výhled a propojení vnitřních prostor s krajinou byl jedním z určujících motivů při navrhování domu. Krajina je otevřená, průchozí, bez oplocení. Půdorysně je dům obdélníkového tvaru orientován po vrstevnici. Podél severní strany pozemku vede na náspu komunikace, na kterou bylo nutné dům připojit, a proto je část střechy objektu pojízdná, určená pro parkování vozidel. Nad většinou objektu je sedlová střecha s proměnným sklonem, štíhlá hmota domu se zešikma zařezává do strmého svahu silnice a hřeben se pomyslně sklání po svahu dolů do zahrady.
Foto: Boysplaynice
Jinak kompaktní hmota domu je na východním štítu zcela otevřena a její celoprosklená stěna zešikma ustupuje za obrysovou hranu, což maximalizuje plochu výhledu a vytváří zastřešenou terasu. Ta přiléhá k jižní straně, kde je do hmoty domu prolomen další otvor na celou výšku podlaží. Prosklení se potkává ve dvou třetinách tohoto otvoru s prosklením východního štítu, a to bez rohového sloupku. Roh tvoří posuvné portály, které je možné roztáhnout a postupným přechodem přes terasu zcela spojit hlavní obytný prostor se zahradou. Rovněž všechny další obytné místnosti přízemí včetně koupelny se prosklenými otvory na jižní straně otevírají krajině.
Foto: Boysplaynice
Slepice, nebo vejce?
„Interiérový design domu s vnitřními dispozicemi místností možná vznikl dříve než dům samotný,“ říká Iveta Zachariášová, interiérová architektka, spoluautorka celého projektu, a zejména interiéru a v neposlední řadě také investorka. „Díky mé dlouholeté praxi mně bylo mnoho věcí a funkčních aspektů jasných hned od začátku a řešili jsme v podstatě jen sladění s konstrukcí domu a otevření domu do okolního prostředí skleněnými stěnami. Světlo, prostor, čistota interiéru a barevná střídmost mě zavedli především do studií Konsepti a Ligne Roset, na kterých je postaven základ vnitřního vybavení nábytkem.“
Foto: Boysplaynice
S maximálním respektem
Celý dům se rodil postupně, s respektem k místním tradicím, historii, k materiálu i k okolí. Reliéfní fasádu tvoří desky z portugalského expandovaného korku proměnlivé tloušťky, které se střídají ve vertikálních pásech, stropy a obvodové stěny byly odlity z pohledového železobetonu, vnitřní příčky jsou cihlové, omítané. Sedlová střecha je z falcovaného hliníkového plechu antracitové barvy, podhled střechy je obložen bělenou březovou překližkou, od krovu je zavěšený francouzský otočný litinový krb, dominantní prvek interiéru. Celkový prostý ráz domu dotváří tmavá hnědočervená podlahová stěrka. Venkovní dlažba je ze starých velkých ochozených žulových kamenů, které se nápadně podobají původní liberecké dlažbě s její specifickou narůžovělou barvou.
Foto: Boysplaynice
Iveta Zachariášová
interiérová architektka
Interiérový design je její vášeň. K projektům přistupuje energicky, s jasnou vizí, kreativitou, vizuální formulací nápadů, komplexně a s transparentní komunikací. Vytváří zkratky mezi nespočtem možných variací a řešení, sortýruje a strukturuje prostor, věci, procesy, hmotu, barvy, představy, život. πIn-formuje™ budoucí prostor: vtiskuje předmětům novou, záměrnou a nepravděpodobnou formu. Oprašuje zdánlivě všední skutečnost a zakládá si na přirozeném přístupu a spolupráci.
www.ivetazachariasova.cz
Foto: Boysplaynice
Adam Jirkal a Tomáš Kubák
Atelier SAD
Ateliér byl založen v roce 2002, ovšem hlavní představitelé fungovali jako úspěšný kreativní tým už dříve. Jejich rukopis rozpoznáme u mnoha oceňovaných projektů ± interiéry, domy, kancelář, urbanistické studie, umělecké instalace a objekty. Vedení ateliéru tvoří čtyři výrazné osobnosti ± Adam Jirkal, Jerry Koza a dvojčata Martin a Tomáš Kalhousovi. Klíčovou je pro SAD úzká spolupráce s realizační firmou MY76 s. r. o. Jednotlivé členy SADu spojuje touha objevovat nové příležitosti, tvořit originální dílo a překračovat hranice oborů i výrobních postupů. Také zvědavost, dobrodružná povaha, radost z experimentování, vnímání detailů, které vždy podporují celek, tedy nikdy nejsou samoúčelné.
Foto: Boysplaynice
