Byt po rekonstrukci je v modu omlazení

Zadání se mohlo zdát na první pohled jednoduché - v rámci rekonstrukce zpřístupnit a upravit prostor půdy. Pro architektky Kláru Císařovskou a Petru Bíškovou ovšem úkol nabyl na objemu i proporcích ve chvíli, kdy zjistily, že výsledek jejich díla má pohltit energii dvou malých chlapců a uspokojit dětskou touhu po dobrodružství. Pro dvě dámy z Mooza architecture to byla zkouška invence, a jak samy potvrzují, na projektu se vyřádily stejně jako po předání díla děti investora.

24.03.2017

Ten zvažoval jen otázku, zda navázat na stávající schody, nebo vybudovat přístup z některého pokoje pod půdou. Vše ostatní nechal na invenci architektek. „Nakonec jsme zvolily přístup formou navázání na stávající schodiště,“ říká Klára Císařovská, jedna z autorek projektu.

„V tomto řešení jsme viděly potenciál jednak s ohledem na světlo, které se tak do původně tmavého prostoru dostalo skrz střešní okna, a také v tom, že se kolem schodiště mohl vytvořit multifunkční prostor pro všechny děti investora - kromě kluků má i dceru. Pak už zbývalo jen to celé nějak vtipně pojmout.“

ŽLUTÁ ZÓNA

Jako první vznikl velký otvor nad stávajícím schodištěm. Limity mu vtiskl ocelový rám, osazený mezi kleštiny původního krovu.

Vzniklo tak čtvercové pole, kam byla připevněna dílem hrací a dílem bezpečnostní síť jako součást zmiňovaného multifunkčního prostoru. Na otvor navázala deska z ohýbané překližky, jejíž hmota je odlehčena děrováním podněcujícím dětskou fantazii.

Spolu s příjemnou podlahou z marmolea tento kout přímo vybízí k válení, lezení a zábavě. Nadšení dětí ještě povzbuzuje významný podíl žluté barvy, která se opakuje jak na podlaze, tak na pásu překližky. Obě patra jsou nakonec propojena vzdušným dřevěným schodištěm, širokým na průchod jednoho člověka.

TÍHA NÁPADU

„Největší výzvou bylo bezesporu vytvoření oné prohnuté plochy tak, aby byla dostatečně nosná a zároveň odspodu nevypadala příliš technicky,“ pokračuje Císařovská. „Řešení, které spočívalo v osazení prohnutých dřevěných nosníků pod stejným úhlem jako deska, jsme navrhly spolu s naším dvorním truhlářem panem Koupilem z Valšova.“

Hladce běžící stroj se trochu zasekl kvůli objemu prací, které architektky truhláři naložily. Množství atypických truhlářských výrobků bylo tak velké, že došlo ke skluzu v dodací lhůtě stavby. Dlužno však dodat, že ne vše šlo na vrub podkroví. Díky otevřenosti investora vůči nápadům architektek si padli „do oka“ natolik, že se zakázka následně rozšířila i na úpravy zbytku bytu, především obývacího pokoje, koupelny a ložnice.

„Výhodou tohoto projektu bylo, že rodina už měla jasno v tom, co by si v bytě zasloužilo lepší řešení a omlazení,“ dodává spoluautorka projektu Petra Bíšková. „Například v hale vznikla nová uzavřená ,komora‘ s chytře využitým místem tak, aby některé skříňky byly přístupné přímo z chodby a další nabídly ,skrytý‘ úložný prostor za nimi.“ I toto řešení samozřejmě nabídlo velký prostor zručnosti pana truhláře. Prakticky v celé ploše 150 m2 bytu pak byly vyměněny podlahové krytiny. Koupelna ve druhém patře získala nové obklady, sprchu a také druhé umyvadlo. V bytě zůstala stávající kuchyňská linka, jinak veškeré vybavení bylo barevně sjednoceno do světlých tlumených tónů bílé a světlého dřeva. Barevné prvky pak už do tohoto podkladu vnesl pestrý život obyvatel bytu.

MOOZA ARCHITECTURE

Ing. arch. Petra Bíšková (1985)

Ing. arch. Klára Císařovská (1986)

AbsolventkyFakulty architektury ČVUT Praha spolu založily studio Mooza. Rozdílnost jejich povah jim paradoxně pomáhá vytvářet návrhy, které jsou vzletné, ale zároveň stojí oběma nohama na zemi

KONTAKT: www.mooza-arch.cz