16.02.2017

Zkombinovat moderní umění a design se starožitnými kusy nábytku a umístit je do interiéru barokního domu nedokáže každý. Udělat to navíc s velkým citem pro detail a tak, že výsledkem je harmonicky zabydlený a svěže působící interiér, u nás umí opravdu málokdo. Na Novém Městě se to podařilo.

Martin je vystudovaný stavař a developer s bohatou zkušeností. Na zařízení vlastního bytu neměl při náročné práci příliš času, ale naštěstí se neuchýlil k jednoduchému a rychlému řešení, ale zařizoval se tak, aby bylo všechno, od vypínačů a radiátorů až po nábytek, perfektní.

Proč jste se rozhodl pro bydlení právě na Novém Městě?

Narodil jsem se v centru města, vyrůstal na Vinohradech a pak jsme se s rodiči přestěhovali do rodinného domu na kraji města. To mi ale vůbec nevyhovovalo. Centrum je pro mladé lidi mnohem příjemnější.

A tak jsem hledal byt v centru, konkrétně na Novém Městě. Tahle část Prahy se mi zdá trošku podceňovanou oblastí, není možná tak luxusní jako Staré Město, ale je příjemná na bydlení a pro mě zajímavější. Mám to všude blízko. Chodím rád pěšky a na Petřín nebo k vodě je to kousek.

Díky své práci jezdím hodně na pražská předměstí, vyjíždím tedy ráno směrem z Prahy a odpoledne se vracím do centra. Nejhustší provoz je právě opačným směrem a mě mine. To je pro mě také obrovské plus.

Navrhoval jste si byt sám, nebo jste spolupracoval s architektem?

Spolupracoval jsem s kamarádem architektem Tomášem Legnerem. Začali jsme před pěti lety, a protože jsem se opravdu hodně věnoval práci, stále ještě jsou věci, které je třeba dodělat. Dispozici jsme vraceli do původního stavu, tak jak to v barokním paláci bylo. Chtěli jsme prostoru vrátit velkorysost.

Měnili jsme celé podlahy a shnilé parkety jsme nahradili dřevěnou podlahou ve stylu vídeňského kříže, která sem historicky patří. Tomáš navrhoval i kuchyňskou sestavu, knihovnu v obývacím pokoji, prosklenou šatnu v ložnici a dveře, které jsou kopií těch původních.

Prvotní Tomášova představa byla vytvořit z bytu 1 + kk se skleněnou posunovací stěnou částečně oddělující obývací prostor od ložnice. Na tom jsme se ale neshodli a nakonec vybudovali 3 + 1. Přece jenom potřebuju byt na praktické bydlení.

Po dlouholeté spolupráci jste odešel z funkce ředitele velké developerské firmy a založil svou vlastní. Bydlení a architektura vás baví. Jakou máte představu do budoucna a jakým směrem se chcete vydat?

Mimo kvalitních dispozic bytů jsem se chtěl zaměřit na společné prostory, pohledové věci, fasády, tak jak se mi to podařilo třeba v bytovém projektu ByTy Malešice. Od začátku projektu až ke kolaudaci jsem dostával otázky, jestli tam bude opravdu zeleň, tak jak je to na vizualizacích.

A to se podařilo. Jednotlivé domy mají zatravněné střechy a domy jsou porostlé zelení. Ve fasádách jsou zapuštěny stromy, po vnějších stěnách domu rostou popínavé rostliny. V parteru projektu je umístěna fontána. Projekt tak ve výsledku působí vysoce atraktivně a popírá tvrzení, že u středního a nižšího segmentu musí být architektura nezajímavá, protože na to nejsou peníze.

Každopádně poté, co jsem projekt ByTy Malešice zkolaudoval, rozhodl jsem se pro založení vlastní firmy. Společně právě s architektem Tomášem Legnerem a týmem projektu ByTy Malešice připravuji vlastní projekt. Mám za sebou 800 bytů jako developer a zhruba 10 000 jsem jich konzultoval, tak snad mám na čem stavět.