11.10.2018
připravila: redakce

Filip mění bydlení jednou za dva až tři roky a vždy musí mít „své stálice" s sebou. Má na mysli pochopitelně své designové favoritky, jako je transparentní židle od Philippa Starcka nebo křeslo Barcelona.

Filip rozhodně není typ, který by se uvázal k hypotéce jen proto, že potřebuje velký byt. Jak říká, raději malý, ale kompletně zařízený včetně doplňků, květin a obrazů, který slouží ihned k bydlení. „Do svého bytu jsem si přivezl oblečení a mohl jsem ho ihned užívat. Předtím jsem ale pečlivě dohlížel na všechny technické úpravy včetně elektroinstalace, přebudování koupelny a stavební práce.

Foto: archiv redakce

Selským rozumem jsem řešil tyto technicky zásadní věci. Mám výhodu v tom, že po své mamince a snad i dědovi mám estetické cítění a vkus, kterým se intuitivně řídím. Vidím prázdný prostor a ihned si ho představím zařízený. Design, móda, vybavování interiérů - to je můj velký koníček. Vše si navrhuji a kupuji sám. Nakoupit vše v jednom drahém showroomu není takové umění jako spojit v jeden celek drahý nábytek s levnými, ale vkusnými doplňky. Jsem zastáncem názoru, že kombinace těchto věcí vytváří osobitý protipól," svěřuje se Filip, majitel 1 + 1 s předzahrádkou.

První fáze

V bytě velkém 70 m² (nedaleko Prahy 6) převládají transparentní materiály s bílou barvou. Světlé tóny totiž Filipa uklidňují a zjemňují atmosféru. Výjimkou je snad jen šedá stěna s hnědou roletou v koupelně. „Jako první jsem začal upravovat koupelnu, která byla od WC oddělena stěnou.

Foto: archiv redakce

Probouráním jsem dosáhl většího prostoru. Tady můžete vidět bílou lesklou mozaiku v kombinaci s šedou podlahou. Bohužel spolupráce s některými firmami nebyla tak uspokojivá, jak bych si představoval. Zvláště pokud se jednalo o dodání materiálu a řemeslné práce - ty byly kamenem úrazu. Měl jsem pocit, že řemeslníci neumějí zacházet s drahými bateriemi a svítidly," svěřuje se majitel.

V duchu 30. let

Celý interiér působí vzdušně a čistě. Ať už zavadíme pohledem o cokoliv, majiteli nemůžeme nic vytknout. Podlaha je v bílém tónu a obývacímu pokoji s kuchyňským koutem přidává na optice. Exkluzivní krytina s jemnou kresbou je speciálně upravená naolejovaná fólie, zajišťující podlahové vytápění. „Když jsem viděl prostor zachycený na papíře, přesně jsem si rozkreslil rozložení nábytku a doplňků. Kuchyňskou linku v lesku jsem opatřil téměř neviditelnými úchyty. Původně jsem chtěl dvířka jen na dotyk, ale jelikož jsem estét a puntičkář, nesnesl bych na nich otisky prstů. Vzhledem k malému prostoru pro vaření jsem zvolil tři spotřebiče (trouba, mikrovlnná trouba a gril) v jednom a jednoduchou pracovní plochu s osvětlenou digestoří.

Foto: archiv redakce Foto: archiv redakce

Více světel by mi vadilo. Jsem zkrátka maximalista i minimalista. Stolu jsem ale věnoval dostatek prostoru, neboť se domnívám, že u něj se vše odehrává - i práce s laptopem.  Ke stolu patří transparentní židle od Philippa Starcka. Jsem zastáncem toho, že nábytek a prostor se má užívat - používat, takže bílé křeslo Barcelona, přiznám se, okupuji někdy i v botách," prozrazuje na sebe Filip, který miluje nábytek inspirovaný třicátými lety. Pravá newyorská móda - tedy směs drahého s levným - to je právě jeho vkus.  O majiteli se také dozvídáme, že miluje zvláště klasické manhattanské byty inspirované třicátými léty. Dokonce přiznává, že nelpí na bydlení v Praze, ale díky své povaze a kosmopolitnímu cítění může bydlet kdekoliv. „Jsem zvědavý, kam mne život zavede. Třeba ve čtyřiceti zjistím, že vše prodám, sbalím kufry a přestěhuji se do funkcionalistické vily."