Moderní stravování je založené na kvalitě vstupních surovin a jejich šetrném zpracování. To se promítá i do vybavení kuchyně.
20.12.2017 Připravila: Libuše Lhotská, Foto: archiv redakce
V domácnosti zaměřené na zdravý životní styl asi stěží najdeme fritovací hrnec, levné pánvičky s necertifikovaným povrchem nebo přístroje na přípravu párků v rohlíku. Na pracovní desce tu spíš budou mít spotřebiče, jako je mixér nebo jeho varianta vhodná na přípravu smoothies, odšťavovač, spiralizér či parní hrnec.
Jsou ale i domácnosti, kde se přiklánějí k tradičnímu přístupu a místo elektrických spotřebičů raději používají pomůcky našich předků, jako jsou různé ruční mlýnky, hmoždíře, krouhače, napařovače a další. V obou případech jde ale o stejnou snahu zpracovávat kvalitní suroviny tak, aby si uchovaly svou chuť, barvu i prospěšné látky.
Přednosti páry jsme v minulosti při vaření mohli ocenit jen prostřednictvím napařovacích vložek. Příprava pokrmů v páře má řadu výhod. Na rozdíl od vaření či dušení si suroviny lépe uchovají přirozenou konzistenci i vitaminy. Protože mají intenzivnější chuť a použitý tuk se nepřepaluje, jsou stravitelnější a k jejich dochucení stačí méně soli. Širší využití páry k tepelnému zpracování umožňují elektrické parní hrnce s několika (většinou třemi) oddělenými nádobami, ve kterých se dají připravovat různé suroviny, aniž by se jejich chutě vzájemně ovlivnily. Parní nádoby jsou dobrým pomocníkem i při ohřívání hotových jídel.
Pára pokrm oživí, takže není oschlé a na rozdíl od mikrovlnného ohřevu se není třeba obávat možných vedlejších účinků. Ještě vyšší úroveň parního vaření představují parní trouby. Kromě větší kapacity je jejich hlavní předností možnost regulovat teplotu, která ovlivňuje kvalitu hotového pokrmu. Pára s nižší teplotou se využívá k modernímu postupu pomalého vaření, k přípravě metodou sous vide nebo k domácí výrobě jogurtů. Kdo se nemůže rozhodnout mezi parní a klasickou troubou, může zvolit multifunkční typ, ve kterém je možné použít páru samostatně nebo ji kombinovat s pečicí funkcí a s grilem.
Princip pomalého vaření spočívá v několikahodinové tepelné úpravě pokrmu při nižších teplotách a používá se hlavně na přípravu masa a zeleniny. Kromě parní trouby lze tímto způsobem vařit v elektrickém pomalém hrnci, u kterého se nastaví podle receptury teplota (vždy nižší než 100 °C), čas a o ostatní se už postará sám. Podobný princip využívá také módní metoda souse vide, při které se maso nebo zelenina nejprve zavakuuje do plastové fólie a pak se ve speciální nádobě ponořené ve vodní lázni nebo v parní troubě při přesně zvolené konstantní teplotě (většinou od 55 do 75 °C) několik hodin tepelně upravuje. Metodě souse vide někteří zastánci biostylu vyčítají přípravu v umělé fólii. Vzhledem k vynikajícím výsledkům se ale většina gurmetů spokojí s garancí nezávadnosti, kterou renomovaní výrobci na své fólie poskytují.
Do běžného jídelníčku v posledních letech hodně lidí zařadilo kromě čerstvých salátů i čerstvé ovocné a zeleninové šťávy nebo koktejly, pro které se ujalo označení smoothies. Protože i odborníci doporučují konzumovat tyto produkty v co nejčerstvějším stavu a bez konzervantů, začaly se v domácnostech zabydlovat ve větší míře novodobé spotřebiče - odšťavovače a mixéry na přípravu smoothies. Další vyhledávanou potravinou se stává kvašená zelenina, která je prospěšná pro zažívání a imunitu. Během kvašení dochází k rychlému rozvoji mikroorganismů, které ochraňují kvašené suroviny před hnitím a kontaminací toxiny a produkují enzymy. Zdraví prospěšných enzymů je tak ve fermentované zelenině mnohem víc nežli v čerstvé. Kromě větších soudků na zelí jsou dnes na trhu menší nádoby s těžítky, se kterými není problém připravit menší množství kvašené zeleniny doma v kuchyni.
Nový přístup k životu se promítá i do vnímání nápojů. Ochucená nebo sycená voda v PET lahvi už rozhodně není in. Jde o ekologicky i zdravotně nevhodný obal a ani obsah není bez závady. Proto se lidé raději vracejí k takzvané kohoutkovce. Kdo chce ale mít jistotu, pořídí si do kuchyně kvalitní čističku vybavenou osmotických filtrem, který vodu z vodovodního řadu dokonale vyčistí a zpětně obohatí o důležité minerály.