Zahraniční byty mohou být zdrojem obdivu, údivu, nepochopení i inspirace. Často vycházejí z jiných tradic, odlišné kultury, respektují jiné prostředí. A tak jsme si řekli, že se zeptáme, jaké emoce vzbuzuje vybraný interiér u nás.
06.01.2023 Připravila: Lucie Spoustová
Foto: archiv redakce
Jan Gemrot
malíř
Celkový dojem z bytu je velmi dobrý. Líbí se mi čisté linie i sofistikované střídání různorodých materiálů, velmi mě zaujalo schodiště s dřevěnými obklady. Mám rád i vysoké stropy a prosvětlení místností dík velkým oknům. Nábytek je určitě pohodlný a ladí s tím vším okolo. Oceňuji, kolik je v interiérech různých rostlin, některé i hodně vzrostlé, což je super! Přes všechna tato pozitiva na mě ale byt působí poněkud nudně, uniformně. Na to, že v něm má žít více generací, mi v něm chybí víc kontrastů, které by z takového soužití mohly vyplývat a obohacovat se navzájem. Možná je to uklizené kvůli focení a v normálním provozu se tam vedle babiččina oblíbeného křesílka povaluje nějaký svítící neonový skateboard. Postrádám tu víc umění. Sochy jsou tak nějak poschovávány v koutech, aby nerušily, já bych je situoval tak, aby strhávaly pozornost. A chybí mi tam někde velká knihovna, ale třeba zas tak moc nečtou. Asi si do toho příliš promítám své vlastní potřeby. Každopádně je to ale moc krásný prostor a myslím, že se v něm asi i dobře žije. Maličko nudně, ale dobře.
Foto: archiv redakce
Tereza Krákorová
architektka
Celkový prostor interiéru je velice vzdušný, ale zároveň vytváří jednotlivé intimní a soukromé zóny. Světlé materiály, které propojují celý objekt, mají příjemné tóny, atmosféru a oceňuji originální přístup zejména v místě, kde tímto materiálem architekti zdůraznili a oddělili přidaný technický podhled jako samostatné umělecky řešené těleso. Poslední schodiště do nejvyššího soukromého patra jsou od zbylého schodiště materiálově odděleny, a působí tak odlehčeně a opticky dělí zóny domu. Vestavný nábytek je řešen v jednoduchých a čistých liniích s důvtipnými detaily jako pracovní stůl přiléhající k prosklené galerii.
Foto: archiv redakce
Lucie Spoustová
šéfredaktorka
Až tady jsem si uvědomila, jak moc mám o kultuře bydlení v Číně zkreslené představy, silně přiživované přeplácanými interiéry místních čínských restaurací. Tento je jednoduchý, světlý, vzdušný a moderní. Vy-užívá neutrálních barev a atributy země, v níž se nachází, jsou tu sporadické a nenápadné. Je třeba ocenit dispoziční řešení, neboť vícegenerační soužití je ošemetná věc. Aby fungovalo, musí poskytnout nerušené soukromí i možnost být spolu. Zásadní je jasné vymezení hranic. Tady má každá ze tří generací své poschodí a to čtvrté je společné. Z mého pohledu ideální způsob, jak držet rodinu pospolu, být si neustále nablízku a pomáhat si, aniž byste si po chvíli začali lézt na nervy. Při blížícím se konfliktu prostě jen vyběhnete pár schodů do svého patra a zabouchnete dveře. Kdo to dnes má, že?
Foto: archiv redakce
