Bílá, nebo černá? Stěna na míru, nebo volně stojící solitér? Ani na jednu otázku neexistuje jediná správná odpověď. Co prostor, to individuum. Co by však mělo být cílem jakéhokoli pojetí, je ukládání s koncepcí.

28.11.2018 Připravila: Veronika Motyčková, Foto: archiv redakce

Na čem se většina z nás nejspíš shodne, je skutečnost, že klasickým sériově vyráběným obývacím stěnám dávno odzvonilo. Obývací pokoje se v posledních letech, jistě také vlivem oblíbených dispozičních řešení prostřednictvím otevřených polyfunkčních prostor, zvětšily, provzdušnily a prosvětlily.

Druhým nepsaným pravidlem je, že majitelé vesměs sázejí na jednoduchost a velmi často také na zakázkovou výrobu na míru. Je jen otázkou, kolik nábytku individuálně navrženého pro jeden konkrétní projekt je přínosem. Přesněji řečeno: kdy je na čase dát šanci tolik oblíbenému solitérnímu komodovému typu nábytku? 

STĚNA NA STĚNĚ 

Je-li do tvorby projektu přizván architekt, většinou s oblibou – a to nejen z pragmatických důvodů – volí řešení formou nábytku na míru. Ten přináší mnoho jednoznačných benefitů, počínaje tak důležitým využitím každého prostoru včetně atypických zákoutí a konče uživatelsky do posledního detailu výhodných konfigurací.

Architekt si je pak velmi často schopen ohlídat průběh výroby i samotnou instalaci a v případě potřeby dokáže řešit možné následné nesrovnalosti. A protože jsme si už zvykli neskladovat zbytečné lapače prachu, také architekti se bez obav pouštějí do koncepcí s otevřenými nikami, policemi bez dvířek a nebojí se přesvědčit klienty investovat do zcela otevřených variant pro vystavení nejen knižních, ale jiných pokladů. 

DO VITRÍN 

Odvážnějším, ale aktuálně velmi oblíbeným řešením jsou velkoplošné skříně s prosklenými dvířky alias vitríny, které se masivně opět vracejí zpátky „do hry“. Samotné ukládání do vitrín by mělo být otázkou citu a vkusu, aby uložené věci nedehonestovaly daný prostor.

S kreativitou a notnou dávkou citu si velkoplošný nábytek zaslouží být kombinován s menšími solitérními kusy. Ty skvěle doplňují již zmíněné praktické velkoplošné řešení, dokážou dodat výraz konkrétnímu zázemí a majiteli poskytnou možnost projevit jeho stylové preference. 

STARÉ S NOVÝM 

Je-li řeč o současných trendech, neměla by chybět zmínka nejen o symbióze praktické stránky s estetickou, ale také o stylech, a to včetně těch, jež jsou zdánlivě nezkombinovatelné. Nezapomínejme, že velmi oblíbený je v posledních letech styl modern vintage či indust riál ní styl s koloniálními prvky. Takový nábytek s patinou velice dobře vynikne vedle moderních velkoplošných stěn, a navíc není nic snadnějšího než s lehkostí jeden kus nábytku v případě potřeby přesunout. 

JAK TO VIDÍ...

Ing. arch. FILIP HEJZLAR, architekt studia de.fakto CZ

Jaký typ úložných stěn či nábytkových solitérů v obývacím pokoji preferujete?

Rád navrhuji takové úložné prostory, které svou integritou celkově vyznívají jako stěny místnosti či jako dělicí příčka v ploše, a díky tomu ze sebe stírají „škatulku“ s označením nábytek. Takové úložné stěny volím v materiálu či minimálně v barevnosti vycházející z obkladu stěn, dveří či jiných navazujících truhlářských konstrukcí. Tento přístup k tvorbě prostoru se výborně doplní například solitérem v podobě komody či příborníku z odlišného materiálu, který kontrastuje a vyvažuje zmíněnou koncepci.

Může být právě prostor limitující pro jedno z těchto dvou řešení? Jaké jsou tyto limity? 

Koncepce, která pracuje s využitím celých stěn, vychází z maximálního využití možných ploch, je to tedy nejefektivnější způsob z hlediska prostoru. I v malém bytě tak můžeme získat velkolepé úložné prostory, které se tzv. netváří jako nábytek, ale samy o sobě vymezují prostor a jejich funkce je potlačena, do prostoru nekřičí.

Máte nějaké doporučení, čeho se vyvarovat?

Vyvaroval bych se výrazných řešení, která přebijí vše okolo. Mohou sice na první pohled zaujmout, ale poměrně záhy omrzí a stávají se slabší stránkou interiéru.

ORIENTACE V MATERIÁLECH:

LAMINÁT

velmi odolný ohybatelný vícevrstvý materiál, jehož základem je nosný podklad, na který je laminátový povrch nalisován 

MDF DESKA A LAK

používá se převážně na výrobu čelních dvířek, která se plošně frézují a jsou opatřena vrstvou polyuretanového laku v lesku či matu

MDF DESKA A FÓLIE

středně tvrdá dřevovláknitá deska, která umožňuje kvalitní zpracování povrchu, většinou se plošně frézuje, poté se zabrousí a potáhne odolnou fólií

MASIV

přírodní dřevo, luxusní materiál s originální kresbou a zabarvením

DÝHA

tenký plátek dřeva na nosném podkladu s různými kresbami, který vlivem času mírně mění své přirozené zabarvení