Už dlouho mám pocit, že dostatek všeho zabíjí kreativitu. Pokud se musíme potýkat s těžkostmi, překonávat překážky a improvizovat, často vznikají skvělé věci. Jako v případě interiéru ve starém viktoriánském domě uprostřed Londýna.
03.02.2022 Připravila: Lucie Spoustová
Jak to vidím
Proměny interiérů ve starých domech máme moc rádi. Kladou totiž před architekty řadu výzev - praktických i estetických. A dobrý architekt před výzvou neuhne, rád se nechá pokoušet a provokovat, aby ze sebe vymáčkl řešení, na nějž lze reagovat jedině: wau, tohle by mě nikdy nenapadlo.
Foto: archiv redakce
Tady bylo výzev víc než dost: omezený tmavý prostor, limitovaný rozpočet, velké potřeby mladé rodiny, ovšem architekt se nenechal zastrašit. Fantastický je způsob, jak získali světlo instalací rozsáhlého střešního okna a prosklením téměř celé zadní stěny.
Foto: archiv redakce
Omezený prostor vyžadoval pečlivou koordinaci vybavení i použitých materiálů. Chlad leštěné betonové stěrky na podlaze mizí v kombinaci se dřevem a pálenou cihlou, a kdyby to bylo někomu málo, jsou tu červené židle kolem stolu.
Foto: archiv redakce
Dominantní kuchyňský ostrůvek je nejen další pracovní plochou, ale slouží i jako snídaňový pult z jedné a knihovna z druhé strany. Samotná kuchyň je jednoduchá a praktická.
Kuchyň definují tři věci: velké množství úložných prostor, kompaktní bezúchytkový nábytek a pracovní plochy z moderního materiálu HIMACS v barvě slonové kosti, který je neporézní a dá se dokonale spojovat, takže nikde nevznikne sebemenší prasklinka pro nečistoty a bakterie. A snadný úklid s maximální možnou hygienou je příjemný benefit, který zejména mladá rozrůstající se rodina ocení.
Foto: archiv redakce
