Dveře sice oddělují jednotlivé místnosti, ale zároveň jsou spojovacím prvkem celého interiéru. Není přitom nutné, aby byly vždy všechny stejné, ale měly by být v souladu s materiály, barvami a stylem daného prostoru. Při jejich výběru je proto důležité znát jeho potřeby. 

07.01.2019 Připravila: Jana Polomová, Foto: archiv redakce

Posuvné dveře 

Lze je rozdělit na dva základní typy podle zasouvání buď do zazděného pouzdra, nebo podél stěny. Jejich hlavní výhodou je, že zásadně šetří místo. Navíc jsou bezbariérové, umožňují jednoduché a bezhlučné otevírání a jsou tou nejbezpečnější variantou dveří v domech a bytech, kde žijí malé děti. Zavěšeny bývají na speciálním ložiskovém pojezdu a jejich výplň může být ze dřeva, MDF desek a dalších běžně využívaných materiálů, ale mohou být také celoskleněné.

Posuvné dveře s více křídly jsou vhodné do velkorysého prostoru, který je potřeba v případě nutnosti oddělit, ale příčky by mu zbytečně ubraly na vzdušnosti ve chvílích, kdy je žádoucí, aby zůstal maximálně otevřený. Vícekřídlé posuvné dveře propůjčují interiéru luxusní vzhled. 

Bezfalcové dveře 

Jsou další velmi elegantní variantou, která i klasické otočné dveře promění v designový prvek. Celé křídlo bezfalcových dveří (někdy bývají označeny také jako bezpolodrážkové) je vsazeno do speciální bezfalcové zárubně, se kterou je v zavřeném stavu v jedné rovině a nevyčnívá do prostoru. Výsledkem je uhlazený celek bez viditelných pantů, které obvykle zbytečně ruší vzhled dveří.

Skryté panty jsou viditelné pouze při otevření dveří a jejich nastavení je možné provést ve třech směrech tak, aby spára mezi dveřmi a zárubní byla po celém obvodě souměrná. Dveře lze osadit klasickým mechanickým zámkem nebo zámkem magnetickým a dvěma kusy skrytých pantů. Je však nutné počítat s tím, že bezfalcové dveře vyžadují větší šířku stavebního otvoru.

Skleněné dveře 

Odlehčují prostor a propouštějí tolik potřebné světlo. Nemusí být jen zcela transparentní, to není vždy žádoucí. Dostupné jsou také varianty s tónovaným, pískovaným nebo graficky potištěným sklem, a celoskleněné dveře tak najdou své úplatnění v rámci celého interiéru. Výrobci samozřejmě využívají výhradně kalené (tvrzené) sklo, které se nejprve zahřívá na teplotu 620 až 680 °C a následně je rychle zchlazeno, tím se zvýší odolnost skla proti rozbití až pětinásobně.

Tento speciální technologický postup zajišťuje maximální bezpečnost v běžném každodenním provozu a skutečně mimořádně dlouhou životnost, protože sklo je také odolné proti škrábancům a dalším známkám opotřebení, které se u měkčích materiálů po letech užívání běžně objevují. Osazeny mohou být do standardních zárubní např. ze dřeva nebo kovu, elegantnější variantou je osazení do samostatného stavebního otvoru bez obložek. Vybírat lze mezi posuvnými i otočnými modely. Sklo je samo o sobě ušlechtilý materiál, skleněné dveře proto působí jemně a dominantně zároveň, a přirozeně se tak stávají nepřehlédnutelným prvkem interiéru. 

I v jediném interiéru můžete mít různé nároky na způsoby otevírání dveří. Výrobci naštěstí nabízejí odlišné typy také v rámci jednotlivých kolekcí, vzhled posuvných dveří tak může dobře ladit i se dveřmi otočnými.

JAK TO VIDÍM 

PAVEL HIRŠL, bezpečnostní expert dveří Sherlock

„Jedno z nejdůležitějších kritérií pro výběr vnějších dveří bytu nebo domu je bezpečnostní třída. Označuje výdrž jednotlivých bezpečnostních prvků při případné snaze o jejich překonání zlodějem pomocí bezpečnostní třídy 1 až 6. U certifikovaných, bezpečnostních dveří je pravděpodobnost jejich násilného otevření až 200x nižší. Pro zabezpečení domácnosti i komerčního objektu jsou proto nezbytné. Pro domácnost jsou nejvýhodnější bezpečnostní dveře 3. a 4. třídy. Nižší třídy lze relativně jednoduše překonat za pomoci běžného nářadí a hrubé síly. Vyšší třídy se pak u bytových domů v podstatě nepoužívají.“