Mít nahrávací studio v bytě je splněným snem mnoha muzikantů. Jarek Šimek to má trošku obráceně. Nadneseně se dá říct, že má byt v nahrávacím studiu.
20.03.2018 Připravila: redakce , Foto: Lukáš Hausenblas
Charakterizujte své bydlení
Bydlím co nejjednodušeji. V garsonce nedaleko metra, kterou jsem zrekonstruoval podle svých představ. Snaha o spolupráci s architekty sice byla, ale nenaplnili mé představy o tom, jak do malého prostoru, do jednoho pokoje, umístit kromě obytné části i malé nahrávací studio a prostor k posezení pro návštěvy. Nakonec jsem si koncepci bytu navrhl sám a s realizací pomohli přátelé. Prostor dnes splňuje mé specifické požadavky.
Co se myslí těmito požadavky?
Především odhlučnění, abych při natáčení a při zpěvu nerušil sousedy, což byl v domě ze 70. let konstruovaném jako železobetonový skelet doplněný panely značný problém. Kromě toho jsem řešil, jak koncipovat prostor tak, abych oddělil obytnou část od té pracovní. Nakonec vznikl jak kuchyňský kout s jídelnou, tak kout na spaní a relaxaci, a ještě odhlučněné nahrávací ministudio. Byt má jen 27 m2 se vším všudy, včetně koupelny s WC, předsíně s úložnými prostory, nahrávacího studia a sklepní kóje. Pravděpodobně tedy vlastním nejmenší profesionální nahrávací studio v Evropě. Jsem tu ale už 22 let spokojený.
Jaký styl bydlení se vám líbí?
Jednoduchý a praktický. Mám rád ručně vyrobený nábytek, nadchnou mě i staré renovované kousky. Od předchozího majitele bytu jsem koupil původní kvalitní nábytek, který byl vyroben na zakázku v Krnově. Nechal jsem ho zrenovovat, sám jsem také přiložil ruku k dílu, natíral jsem, lakoval, opravoval drobné nedostatky. Do bytu mi chodí hodně návštěv a těší mě, že se tu lidé cítí útulně. Kamarádka zpěvačka Iveta Bartošová, pro kterou jsem skládal, produkoval a zajišťoval jí vystoupení, tu trávila hodně času, krátce tu i bydlela. Podal jsem jí tehdy pomocnou ruku, když potřebovala utéct někam před lidmi. Milovala například rozkládací pohovku, které z legrace říkáme Pohovka slavných, protože na ní relaxovaly desítky osobností, které mi sem jezdí natáčet, a každá si chválí, jaké skýtá pohodlí.
Které jsou vaše oblíbené značky nábytku a doplňků?
Nevybírám podle značek, ale podle intuice. Několik designových kousků jsem si přivezl z Itálie, z pobaltských republik, kde jsem zpíval, další mi přinesli jako dárek kamarádi. Mám rád pohodlná křesla, protože při práci na počítači bolí záda a je fajn, když si můžete odpočinout v křesle.
Uvažoval jste o tom pořídit si větší byt?
Ano, ale pak jsem si řekl, že ho vlastně nepotřebuji. Jsem často na cestách, děti nemám, pracovní den trávím většinou mimo domov, pokud tu nemám natáčení. Odpočívám v zahraničí, u maminky na Moravě nebo si vyjdu do nedalekého Milíčovského lesa na procházku, v létě se tu dá v okolí koupat a opalovat, přitom to nemám daleko do centra Prahy. Neměnil bych.
Který kus nábytku je vaší srdeční záležitostí?
Nejvíc času trávím v pracovním koutě, kde mám hudební aparaturu. Vlastníma rukama jsem si zrekonstruoval kuchyňskou linku, protože jsem těžko hledal tak maličkou. Použil jsem proto původní, nesvěřil renovaci řemeslníkům, ale zkusil to sám. Dnes si tu s chutí připravuji dobroty. Jsem nadšeným fanouškem zdravé stravy, jím podle zásad sportovní výživy, hodně sportuji, takže linka a jídelní stolek se židlemi jsou mými miláčky. Co se týká bytových doplňků, řeknu upřímně, že mými nejmilejšími společníky jsou papírové modely, které vystřihuji a stavím. A má kytara, pokud se dá považovat za bytový doplněk. Občas se rád podívám na zeď, která je unikátní tím, že jsou na ní desítky, možná stovky podpisů a věnování od lidí, kteří tu natáčeli nebo mě navštívili, a kteří mě mají rádi a já je. Nabíjí mě to pozitivní energií a vždycky si na ně při tom pohledu zavzpomínám. Troška nostalgie někdy neuškodí.
Necítíte nedostatek soukromí, když vám do bytu chodí nahrávat umělci?
Absolutně ne. Chodí mi sem fajn lidé, kteří milují muziku. Do toho si něco uvaříme, nalijeme skleničku, zasmějeme se, zajdeme si ven na procházku, zkrátka pohoda. Když už mám pocit, že víc nezvládnu a potřebuji být sám, řeknu to. Ale nestává se to příliš často.
Žijete v bytovém domě, kde je na 200 bytů ve 21 podlažích. Není takové bydlení neosobní? Stýkáte se se sousedy?
Neosobní není, spoustu lidí tu už po těch letech znám. Naopak tu mám vybudované přátelské vztahy. Když spěchám, mohu poprosit kamarádky sousedky, aby mi pomohly s úklidem, nebo když odjíždím, aby mi převzaly poštu, s dalším sousedem zajdeme na pivo. Nejsem konfliktní člověk. V domě míval ateliér fotograf Jan Saudek, v bytě kdysi často pobývala slavná výtvarnice Ludmila Jiřincová. Cítím tu genia loci, od první chvíle, kdy jsem sem vstoupil. Dům je moderně zrekonstruovaný, není to žádný zašlý panelák. Je to pro mě ten neútulnější domov na světě.
Dokážete si představit, že byste domov opustil a žil někde v zahraničí?
Stýskalo by se mi po rodné zemi. Projel jsem řadu zemí, už v 90. letech jsem vystupoval na velkých zahraničních tanečních festivalech. Doma je ale doma. V tuto chvíli mi tohle bydlení vyhovuje. Soustřeďuji se na kariéru a na osobní život. Nejsem materiálně zaměřený člověk, můj život je hudba. Možná bych si uměl představit život někde v bungalovu u moře, které miluji, ale stejně by mě to táhlo domů. Měl jsem několik nabídek z Pobaltí, Itálie, Ruska, kde jsem vystupoval, říkali mi, abych tam zkusil zůstat a prorazit v místním šoubyznysu, ale domov je jenom jeden.
***
JAREK ŠIMEK
-
hudební skladatel, zpěvák, textař a producent
-
natočil sedm vlastních CD a jeho písně se staly součástí několika kompilačních alb
-
napsal hudbu k muzikálu Naháči, hrál jednu z hlavních rolí v muzikálu Pomáda a prince v muzikálu Popelka, nazpíval titulní píseň k české pohádce Kryštof a Kristina
-
vítěz prestižních pěveckých soutěží v Rusku, účastník soutěží v Pobaltí, Itálii, dále tanečních festivalů prakticky po celé Evropě, porotce soutěže Baltic SuperStar v Rusku
-
připravuje své nové CD, píše na zakázku další muzikál a hudbu k celovečernímu filmu
Zdroj: Bydlení
