Dotazník o bydlení: fotograf Robert Vano

Známý český fotograf se s námi podělil o nekompromisní a svérázné názory na bydlení. 

27.06.2017 Připravila: Lucie Martínková, Foto: archiv redakce

Je pro vás to, jak bydlíte, důležité, nebo přikládáte váhu spíš tomu, s kým bydlíte?

To, s kým bydlím, můžu změnit. Proto je pro mne důležité to, jak bydlím. To každý den změnit nemůžu. 

Jaký styl bydlení se vám líbí a jak dalece se to shoduje s tím, co máte doma? 

Miluji secesi a v tomhle stylu mám také zařízený byt. 

Shodnete se s partnerem (rodinou) na vkusu? 

Bydlím sám, takže kompromisy dělat nemusím. Přiznám se, že ty bych nedělal, ani kdybych s někým bydlel. 

Máte nějaké oblíbené značky nábytku či doplňků? 

Žádné oblíbené značky nemám. Všechny věci vybírám podle toho, co potřebuji a jak vypadají. Ani nevím, jaké značky je starý nábytek a doplňky. Ty si kupuji ve starožitnictvích, bazarech nebo mi občas někdo něco daruje. 

Kdybyste měl na bydlení neomezený rozpočet, co všechno byste si pořídil? 

Bydlím přesně tak, jak jsem vždy chtěl. Obklopuji se potřebnými věcmi, které taky používám. Čím více toho lidí mají, tím větší mají starosti. A já nechci žádné starosti. 

Která místnost v bytě je pro vás nejdůležitější a proč? 

Žiju v malém bytě, proto je pro mne každá místnost stejně důležitá. Důležitá je kuchyň, protože rád vařím, obývák, protože v něm strávím půlku dne – zde pracuji, čtu si nebo se dívám na televizi, ložnice, kde prospím půlku svého života, a stejně důležitá je koupelna, kde dělám denní hygienu. Víc místností v bytě nemám a ani bych jich víc nechtěl, protože bych nevěděl, co v nich budu dělat. 

Přikládáte věcem v bytě velkou důležitost? 

K tomu, co mám, se snažím chovat přiměřeně, s úctou. Všechno používám a chci, aby to také vydrželo. Myslím, že každá věc je jedinečná a tím nenahraditelná. Přesně tak se k ní i chovám. Nemyslete si ale, že mám nábytek zabalený v igelitu, aby se nepoškodil. 

Kolikrát za život už jste se stěhoval a kde vám bylo nejlépe? 

V mém životě jsem se stěhoval mnohokrát. Nejlépe se cítím tam, kde právě jsem. Když jsem bydlel v New Yorku, miloval jsem New York, když v Paříži, tak zas Paříž… Víc než dvacet let žiji v Praze, tak miluji Prahu. Pokud bych se někde necítil dobře, tak se odstěhuji. 

Vlastníte nějaký kus nábytku či doplněk, jenž vás po příbytcích provází a kterého se nechcete vzdát? 

V mém bytě nemám nic, čeho bych se hodlal vzdát. Některé věci mám po rodičích nebo prarodičích, třeba fotografii své babičky z roku 1865, a určitě se jich zbavovat nebudu. To, co mě všude doprovází, jsou moje fotografie, knihy a krásné rámy. 

Umíte si představit, že byste žil jinde než u nás? 

I když mám spoustu různých nabídek, dnes už nikam necestuji. Žil jsem všude, kdy jsem chtěl žít – osmnáct let na Slovensku, pětadvacet let v Americe, z toho čtyři roky v Itálii a čtyři ve Francii. Jak jsem se už zmínil, víc než dvacet let bydlím v Praze a už se mi nikam jinam stěhovat nechce. 

Co domácí mazlíčci, máte nějaké, a jak dalece jim doma ustupujete? 

Nemám rodinu, manželku, děti, psa, bazalku, Porsche ani chatu. 

Co nového chystáte ve svém příbytku změnit, vylepšit atd.? 

Můj domov je nádherný a miluji ho takový, jaký je. 

Patříte mezi domácí kutily nebo necháváte vylepšování vašeho příbytku raději na odbornících? 

Nejsem typ kutila. Když něco potřebuji, oslovím odborníky, kteří vždy pomůžou. 

Dopustil jste se při zařizování svého domova nějakého opravdového úletu? 

Ještě se mi taková situace nikdy nestala a doufám, že ani nestane.