Čerstvé bylinky: Dobrou chuť a na zdraví!

Čerstvé bylinky oceníme v kuchyni jako zdravé zelené koření. Dají se také použít jako první pomoc při lehkých zdravotních potížích. Představme si největší favority pro domácí pěstování. 

02.04.2018 Kristýna Lišková, Foto: archiv redakce

SILNÝ TÝM 

Všechny členky našeho týmu se snadno pěstují v květináči nebo v domácí pěstírně. Můžeme tak mít zelené zdraví celý rok po ruce. Většinu z bylinek můžeme pěstovat i na zahradě. Nicméně na chlad choulostivé bazalky a rozmarýn musíme na zimu ubytovat doma. Rostlinky koupíme v zahradnictví nebo si je zkusíme vypěstovat ze semen či řízků. Je nutné upozornit, že v supermarketu prodávané živé bylinky jsou určené pro okamžitou spotřebu a jejich delší pěstování se zpravidla moc nedaří. Většina nejčastěji používaných chutných rostlinek vyžaduje slunečné, teplé a spíše suché stanoviště a můžeme je pěstovat dohromady v jedné nádobě. Při pěstování za oknem je umístíme nejlépe na jižní parapet a nepřeháníme to se zálivkou. Například rozmarýn může dlouhodobé přemokření zcela zahubit. Rostlinám se bude dařit v dobře propustné zemině s pískem a dobrým kompostem. Existují však i substráty přímo pro bylinky. Vzhledem k tomu, že chceme tyto dary přírody užívat zejména při vaření, nepoužíváme chemická hnojiva. Přihnojovat se nemusí vůbec anebo právě kompostem či „žížalím čajem“ z organického vermikompostéru. 

TULSI 

Za mile znějícím jménem se skrývá zřejmě nejuctívanější druh bazalky. V orientální kuchyni má zcela výjimečné místo, je považována za posvátnou bylinu a je součástí obřadů. Chutná po hřebíčku a skořici a kromě dobré chuti může nabídnout i pomoc při kašli, pročistí játra a sníží horečku. 

BAZALKA 

Ostatní druhy bazalek jsou známější než tulsi. Čerstvé nebo sušené listy se používají jako univerzální koření, i díky rozmanitosti aromat. Různé druhy mají také odlišné zbarvení listů a v kombinaci působí velice dekorativně. Bazalka pokrmy dochutí a pomůže nám i k lepšímu trávení. 

ŠALVĚJ 

Výrazná chuť šalvěje se hodí zejména k tučnému masu. Ve staročeské kuchyni byla používána stejně často jako petrželka, ale pozor! V kombinaci s alkoholem může ve větší dávce působit toxicky. Odvar z listů často doporučují zubaři na dezinfekci a zklidnění po zákroku. 

TYMIÁN 

Pravý bratr naší mateřídoušky je nepostradatelnou ingrediencí středomořské kuchyně, ale hodí se i ke zvěřině. Jako léčivka se může použít na podporu trávení, proti kašli a dokonce i proti depresím. Snítky pod polštářem mají zahnat noční můry a zklidnit spánek.

ROZMARÝN 

Rozmarýn, původem ze Středomoří, možná nenavodí rozmarnou náladu, ale jistě dodá skvělou chuť všem druhům masa. Napomáhá lepšímu trávení a je účinný proti nadýmání. Rozmarýn má i široké využití v kosmetice. Kromě klasické vzpřímené formy se můžeme rozhodnout pro některý z převislých druhů. 

MÁTA 

V našich krajích se máta používá zejména na čaj při podrážděném žaludku. Žádný Brit si ale nedokáže představit jehněčí bez mátové omáčky. I u nás mátu stále častěji využíváme při vaření. Osvěžující účinky a vůni máty oceníme zejména v létě, kdy můžeme přidat pár lístků do vody nebo limonády. 

DOBROMYSL 

V kuchyni si říká oregano, na louce dobromysl. Každý tuto bylinu zná zejména jako koření nepostradatelné v italské, francouzské i mexické kuchyni. Český název odkazuje na jeho blahodárné účinky na psychiku a nejen to. Dobré mysli také můžeme být, když se nám díky voňavému čaji lépe odkašlává. 

PETRŽEL 

Vedle pažitky asi nejpoužívanější zelené koření v naší kuchyni. Lístky petržele skvěle chutnají i zdobí, například chlebíčky. Má skvělé účinky na zrak a dokonce i na funkce mozku. Abychom nepřišli o velké množství vitamínu C, kterým petržel oplývá, přidáváme ji do pokrmů až po dovaření.