Čerstvé bylinky oceníme v kuchyni jako zdravé zelené koření. Dají se také použít jako první pomoc při lehkých zdravotních potížích. Představme si největší favority pro domácí pěstování. 

02.04.2018 Kristýna Lišková

SILNÝ TÝM 

Všechny členky našeho týmu se snadno pěstují v květináči nebo v domácí pěstírně. Můžeme tak mít zelené zdraví celý rok po ruce. Většinu z bylinek můžeme pěstovat i na zahradě. Nicméně na chlad choulostivé bazalky a rozmarýn musíme na zimu ubytovat doma. Rostlinky koupíme v zahradnictví nebo si je zkusíme vypěstovat ze semen či řízků. Je nutné upozornit, že v supermarketu prodávané živé bylinky jsou určené pro okamžitou spotřebu a jejich delší pěstování se zpravidla moc nedaří. Většina nejčastěji používaných chutných rostlinek vyžaduje slunečné, teplé a spíše suché stanoviště a můžeme je pěstovat dohromady v jedné nádobě. Při pěstování za oknem je umístíme nejlépe na jižní parapet a nepřeháníme to se zálivkou. Například rozmarýn může dlouhodobé přemokření zcela zahubit. Rostlinám se bude dařit v dobře propustné zemině s pískem a dobrým kompostem. Existují však i substráty přímo pro bylinky. Vzhledem k tomu, že chceme tyto dary přírody užívat zejména při vaření, nepoužíváme chemická hnojiva. Přihnojovat se nemusí vůbec anebo právě kompostem či „žížalím čajem“ z organického vermikompostéru. 

TULSI 

Za mile znějícím jménem se skrývá zřejmě nejuctívanější druh bazalky. V orientální kuchyni má zcela výjimečné místo, je považována za posvátnou bylinu a je součástí obřadů. Chutná po hřebíčku a skořici a kromě dobré chuti může nabídnout i pomoc při kašli, pročistí játra a sníží horečku. 

BAZALKA 

Ostatní druhy bazalek jsou známější než tulsi. Čerstvé nebo sušené listy se používají jako univerzální koření, i díky rozmanitosti aromat. Různé druhy mají také odlišné zbarvení listů a v kombinaci působí velice dekorativně. Bazalka pokrmy dochutí a pomůže nám i k lepšímu trávení. 

ŠALVĚJ 

Výrazná chuť šalvěje se hodí zejména k tučnému masu. Ve staročeské kuchyni byla používána stejně často jako petrželka, ale pozor! V kombinaci s alkoholem může ve větší dávce působit toxicky. Odvar z listů často doporučují zubaři na dezinfekci a zklidnění po zákroku. 

TYMIÁN 

Pravý bratr naší mateřídoušky je nepostradatelnou ingrediencí středomořské kuchyně, ale hodí se i ke zvěřině. Jako léčivka se může použít na podporu trávení, proti kašli a dokonce i proti depresím. Snítky pod polštářem mají zahnat noční můry a zklidnit spánek.

ROZMARÝN 

Rozmarýn, původem ze Středomoří, možná nenavodí rozmarnou náladu, ale jistě dodá skvělou chuť všem druhům masa. Napomáhá lepšímu trávení a je účinný proti nadýmání. Rozmarýn má i široké využití v kosmetice. Kromě klasické vzpřímené formy se můžeme rozhodnout pro některý z převislých druhů. 

MÁTA 

V našich krajích se máta používá zejména na čaj při podrážděném žaludku. Žádný Brit si ale nedokáže představit jehněčí bez mátové omáčky. I u nás mátu stále častěji využíváme při vaření. Osvěžující účinky a vůni máty oceníme zejména v létě, kdy můžeme přidat pár lístků do vody nebo limonády. 

DOBROMYSL 

V kuchyni si říká oregano, na louce dobromysl. Každý tuto bylinu zná zejména jako koření nepostradatelné v italské, francouzské i mexické kuchyni. Český název odkazuje na jeho blahodárné účinky na psychiku a nejen to. Dobré mysli také můžeme být, když se nám díky voňavému čaji lépe odkašlává. 

PETRŽEL 

Vedle pažitky asi nejpoužívanější zelené koření v naší kuchyni. Lístky petržele skvěle chutnají i zdobí, například chlebíčky. Má skvělé účinky na zrak a dokonce i na funkce mozku. Abychom nepřišli o velké množství vitamínu C, kterým petržel oplývá, přidáváme ji do pokrmů až po dovaření.