Velikonoce byly a stále jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který dnes po celém světě slaví řada národů různými způsoby. Oslavy zmrtvýchvstání Krista přejaly řadu symbolů a tradic i z pohanských kultur, díky své globální oblíbenosti jde o pestrou směsici mnoha prvků, jejichž kořeny najdeme dokonce až ve starověkém Egyptě.

29.03.2018 Připravila: redakce

Kromě připomenutí Kristova zmrtvýchvstání připadá na období velikonočních svátků také řada různých oslav jara, plodnosti a probuzení přírody po zimě. Prapůvod tradičních symbolů lze najít již v době před několika tisíci lety – například beránek je spojen s bohem Chonsu, synem jiného boha Amona, který na sebe bral beraní podobu.

Foto: archiv redakce

V křesťanské podobě beránek představuje Ježíše Krista a jeho oběť za spásu světa. Vajíčko je pak již od nepaměti symbolem nového života. Oslavy Velikonoc mají v různých zemích světa spoustu různých podob, podívejte se na ty nejzajímavější.

Polsko

U našich sousedů je tradicí takzvaná oblévačka, ke které dochází na Velikonoční pondělí. Původně šlo o polévání vodou a šlehání proutky kočiček a zajímavé je, že obě tyto aktivity si chlapci i děvčata provádějí navzájem. Dnes polévání z vědra suplují plastové stříkací pistolky.

Finsko

Děti se na Velikonoce oblékají za čarodějnice, součástí jejich kostýmů jsou šátky na hlavě a pomalované tváře, koledují pak o čokoládová vajíčka. Nosí také vrbové proutí ozdobené pírky.

Řecko

Tradicí je barvení vajec červenou barvou, která symbolizuje život a také Kristovu krev. Mezi typické řecké velikonoční pokrmy patří jehněčí a kozí maso a také polévka majiritsa – vývar z jehněčího masa ochucený cibulí, koprem a máslem. Oblíbenou hrou dospělých i dětí je vzájemné rozbíjení vajec – čí vydrží při oťukávání déle, ten vyhrává.

Norsko

Sváteční období se v severské zemi nese ve znamení detektivek. Místní vydavatelé tradičně představují paaskekrimmen, tedy velikonoční detektivky, televize pak do programu zařazují například krimi pořady dle námětů Agathy Christie.

Indonésie

Křesťanství do daleké Indonésie přivezli misionáři v šestnáctém století, o Velikonocích dochází k rekonstrukci a přehrání Kristova ukřižování – mladí muži jsou přivazováni na kříž, přičemž být vybrán jakožto představitel Ježíše je považováno za velikou čest.

Španělsko

Velikonocům se zde říká Semana Santa čili svatý týden. Ulicemi prochází procesí různých náboženských bratrství v kápích a róbách a s křesťanskými symboly.

Bulharsko

V sobotu se lidé shromažďují v kostelech, s sebou si nosí vejce nabarvená na červeno a chléb. Kněz při bohoslužbě třikrát pronese slova Christos voskrese, tedy „Kristus povstal“, shromáždění mu pak odpovídá vo istina voskrese, v překladu „skutečně povstal“. Pro štěstí pak lidé navzájem poklepávají svými vejci na vejce druhých, osoba s posledním nenakřáplým vejcem bude mít dle tradice štěstí po celý rok.

Bermudy

Typické je zde pouštět pestrobarevné draky. Tento zvyk údajně vznikl díky jistému britskému učiteli, který tak názorně ukazoval Kristovo nanebevzetí. Místní si o Velikonocích také dopřávají slané karbanátky z tresky.

Česká republika

Na českou tradici šlehání dívek koledníky hledí jiné národy jako na barbarský zvyk, nicméně vyšlehání pomlázkou ženě zajistí celý rok zdraví a krásy. Obvyklé je také koledníky pohostit malovaným vejcem nebo kapkou alkoholu. Ideální je například oblíbený aperitiv Metropol, který si koledníci mohou vychutnat samotný nebo jako horký nápoj.