Je mu blízké vše, co není příliš promyšlené. Miluje tanec, nekonečné večírky a ženy, které v sobě mají „něco zvláštního“. Věří v existenci „čehosi, co přesahuje člověka“, a netrápí se tím, co přesně to je. Na druhou stranu vyniká schopností zredukovat složitý úkol na jednoduchý nápad a každý projekt dotáhne s maximální precizností do posledního detailu. Alfredo Häberli je totiž Švýcar z Argentiny.
09.01.2019 Připravila: Jana Polomová, Foto: archiv redakce
Narodil se švýcarským přistěhovalcům v Argentině, kde strávil prvních čtrnáct let života. Své dětství považuje za šťastné období: „Měli jsme málo hraček a všechno si vyráběli sami ze dřeva, kamenů a dalších materiálů, které jsme našli kolem. Neustále jsme pobíhali venku a trávili hodně času v lesích.“ Co se týče emocí a myšlení, považuje se za čistokrevného Argentince.
Žije výhradně přítomným okamžikem a ke svému okolí je až nezvykle otevřený – je mu přitom úplně jedno, když to někdo nedokáže akceptovat. Poté, co se přestěhoval do Švýcarska, vystudoval průmyslový design a na popud slavného Achilla Castiglioniho založil v roce 1993 vlastní studio.
Okouzlující šťastlivec
Přestože je jedním z nejvyhledávanějších designérů současnosti, příliš se s tímto postavením neztotožňuje. Jeho bratr zemřel na AIDS, ještě když mu nebylo ani dvacet, a nejlepší přítel spáchal sebevraždu. „To jsou věci, vedle kterých design působí směšně,“ odkrývá neobvyklý pohled na svou práci: „U spousty umělců, především u architektů a designérů, se objevuje extrémní egoismus: já, já a zase jenom já. Na postu designéra nijak netrvám...“
Možná právě tento uvolněný přístup stojí za Häberliho úspěchem. V jeho tvorbě je patrná hravost, zvídavost a nadsázka. Nebojí se přitom jít vlastní cestou: „Designér by se měl snažit o určitou objektivitu. Až příliš se rozhlížíme kolem, abychom viděli, jak to dělají ostatní a kam směřují trendy a teprve v jejich rámci usilujeme o jedinečnost.“ Věří, že odlišit se lze především detaily, a vždy trvá na tom, aby byly naprosto dokonalé. Přiznává však, že při rozvíjení svých nápadů je extrémně pomalý a často o sobě pochybuje: „Neustále se sám sebe ptám a o svých návrzích mluvím s každým, i se svými zákazníky. Například na ně vyhrknu ,Nejsem ještě úplně spokojený, nemá to tu úroveň, které chci dosáhnout, souhlasíte se mnou?‘ Občas je to dost překvapí.“ Stejně kritický jako k sobě je vůči konzumnímu přístupu a v tomto ohledu upřednostňuje dlouhodobou intenzivní spolupráci s výrobcem.
Dobrý produkt totiž považuje za výsledek vzájemného úsilí, které by mělo vést spíše k trvalejším výsledkům, než jakými bývají náhlé módní výstřelky. Stejně okouzlující je pak neuvěřitelná šíře kontextu, v jakém vnímá svou profesi: „My designéři často intuitivně cítíme, že méně je více. Dosažení skutečného minimalismu a určité rovnováhy je přitom stále stejně obtížné... Ale stojí za to o tyto hodnoty dále usilovat a jako součást procesu tvorby probouzet vlastní vnímavost a lásku k tomuto světu a jeho vnějším vrstvám – ty jsou totiž jak plodné, tak vyprahlé, ale vždy přitom poskytují dokonalý základ pro nás všechny.“ Alfredo Häberli jednoduše není pouze světově uznávaným designérem, to by mu ke štěstí nikdy nemohlo stačit...
***
Alfredo Häberli (nar. 1964)
Vyrůstal v Argentině, odkud se v roce 1977 odstěhoval do Švýcarska. V roce 1991 promoval v oboru Industriální design na Höhere Schule für Gestaltung v Curychu a o dva roky později tam založil vlastní studio. Dlouhodobě spolupracuje s mnoha významnými výrobci mezi které patří Vitra, BD Barcelona, Alias, Kvadrat, Moroso, Luceplan, Camper, Iittala nebo BMW. Kromě produktového designu se věnuje také navrhování interiérů (obchody, výstavy, hotely). Za svou práci získal řadu ocenění, mezi nejprestižnější patří Grand Prix Design od Švýcarského federálního úřadu kultury získané v roce 2014.
