Servírovací stolek navržený v roce 1936 ztělesňuje to nejlepší z dávné tradice dalekého Japonska i tehdy tak čerstvého modernismu, který se nebál vzdorovat zavedeným evropským pořádkům. Při hledání dokonalé formy Alvar Aalto nezapomněl ani na člověka a výsledek jeho tvůrčí cesty nás baví dodnes.

09.12.2019 Připravila: Jana Polomová

Nejvýznamnější modernistický architekt a designér Finska nám zanechal dílo neobyčejně širokého rozsahu. Fascinovala ho tradiční finská architektura a ve 30. letech se během svých cest zamiloval do japonské architektury a designu s důrazem na práci se dřevem. Obdivoval také britskou čajovou kulturu a všechny tyto multikulturní inspirační zdroje zhmotnil do podoby servírovacího vozíku Tea Trolley 901, který měl svou premiéru na milánském trienále v roce 1936. Ohýbaný rám z vrstvené finské břízy je modifikací konstrukce jeho neméně slavných křesel Paimio.

Dvě police jsou potaženy linoleem pro snadnou údržbu a velká kola z překližky zajišťují jednoduchý přesun. V roce 1937 na 20. světové výstavě v Paříži, jejímž námětem bylo Umění a technika v moderním životě, představil další variaci vozíku. Tea Trolley 900 má pouze jednu odkládací desku pokrytou dlaždicemi a vybaven je navíc ručně vyrobeným ratanovým košem. Jednoduché linie vozíku jsou reakcí na tehdy aktuální tendence vycházející z funkcionalismu, materiály a zpracování však odkazují na Aaltovo hledání rovnováhy mezi člověkem a technikou a dokládají jeho pokus o návrat k přírodě v době odcizující standardizace života. Alvar Aalto je považován za tvůrce, kterému se podařilo vnést humanismus do moderního designu. Věřil, že „pravá architektura existuje pouze tam, kde je v centru jejího zájmu člověk“. Funkčnost svých produktů a efektivitu jejich výroby zjemňoval tvaroslovím a materiály, které interiéru dodávaly vřelost. Organické linie Aaltových produktů a zejména jeho inovace v oblasti ohýbání překližky a využití dřeva obecně měly velký vliv na další významné tvůrce, mezi které patřili i Charles a Ray Eamsovi. Tea Trolley se stal součástí sbírek muzeí a galerií po celém světě a zároveň nikdy nepřestal dobře sloužit jako servírovací, odkládací nebo konferenční stolek.

Alvar Aalto (1898–1976)

Vystudoval umění na klasickém lyceu a později architekturu na Polytechnické univerzitě v Helsinkách.
V roce 1923 založil vlastní studio. Ateliér měl ve svém slavném domě, ale nejraději pracoval na chatě uprostřed finské přírody, kterou považoval za nejsilnější zdroj inspirace. Je autorem mnoha soukromých i veřejných staveb včetně divadel, muzeí, knihoven, kostelů nebo celého sídliště v Säynätsalo.

Byl také designérem nábytku a doplňků a v roce 1935 spoluzaložil značku Artek, která kromě prodeje nábytku měla za cíl propagovat moderní kulturu bydlení a dosud vyrábí téměř padesát produktů jím navržených. Aalto působil roky jako profesor na Massachusetts Institute of Technology, zastával funkci předsedy Asociace finských architektů a prezidenta Finské akademie. Již během svého života získal řadu mezinárodních ocenění a v roce 1976 byla vydána finská poštovní známka s jeho portrétem