Le Corbusier: legendární chaise longue LC4

Stejně jako domy, které označoval za stroje na bydlení, nazýval Le Corbusier dnes už legendární chaise longue LC4 strojem na odpočinek. Patří mezi ikony modernistického nábytku a stále se vyrábí. 

Vše odstartoval Le Corbusier, který v roce 1928 požádal své dva kolegy, kterými byli jeho bratranec Pierre Jeanneret a mladá francouzská designérka Charlotte Perriand, aby pro Maison la Roche v Paříži společně navrhli křesla vhodná pro konverzaci, relaxaci a spaní. Prostě stroje na odpočinek. To vše chaise longue LC4, inspirovaná lenoškami z 18. století, splňovala.

15.06.2016 Připravila: Lenka Saulichová, Foto: Foto archiv

Proslavila se však až v roce 1965, když se stala součástí kolekce nazvané Mistři. Tak pojme novala známá italská nábytkářská firma Cassina kolekci slavných židlí a křesel z 20. let, kterou začala znovu vyrábět v šedesátých letech, téměř půl století poté, co byly tyto atraktivní kousky navrženy. Mimo jiné do ní zařadila i několik návrhů, pod kterými je podepsána trojice autorů – v té době už uznávaný architekt Le Corbusier a již zmínění designéři Pierre Jeanneret a Charlotte Perriand. 

Talentovaná Charlotte kdysi zaujala Le Corbusiera svou školní prací natolik, že ji okamžitě přijal do svého ateliéru. Společně s ní pak vytvořil své nejslavnější kusy na poli designu – křesla LC2 a LC4. Le Corbusier věnoval designu nábytku větší pozornost pouze v době, kdy spolu s Charlottou a Pierrem zkoumali možnosti trubkových konstrukcí. Všechny návrhy Le Corbusiera z té doby našly uplatnění, dodnes se vyrábějí a staly se ikonami modernis -tického nábytku. Od roku 1964 smí nejen tento model lenošky vyrábět pouze firma Cassina, takže pokud takovou vlastníte a nenese její značku, pak jde jen o kopii. 

LC4 je skutečnou chaise longue, která je určena pro relaxaci. Forma a funkce dokonale odpovídají účelu. Snoubí perfektní ergonometrii s geometrickou čistotou. Má nastavitelný leštěný pochromovaný a matný černý ocelový rám. Čalouněna je kvalitní italskou anilinovou kůží nebo také hovězí a pony kožešinou. Opěrka hlavy je v barvě kůže nebo kožešiny a vyplněná je polyesterovou střiží. 

LE CORBUSIER (1887–1965) 

Narodil se 6. října 1887 jako Charles-Édouard Jeanneret hodináři a učitelce hudby v západošvýcarském kantonu Neuchâtel. Ve věku třinácti let začal studovat glazurování a rytectví hodinových ciferníků, nicméně jeho učitel mu doporučil, aby se stal architektem. Le Corbusier se tedy dal zapsat na uměleckou školu v La-Chaux-de-Fonds. V 17 letech navrhl svůj první dům. Hodně cestoval a setkával se s architekty, také s Miesem van der Rohe. V roce 1918 se Le Corbusier usadil v Paříži. Zde si také zvolil za svůj umělecký pseudonym jméno Le Corbusier, což bylo příjmení jeho předka. Společně s Amédéem Ozenfantem založili nové umělecké hnutí purismus – směr založený na moderních technologiích a možnostech architektury v budoucnosti. Zemřel 27. srpna 1965.

Zanechal za sebou pozoruhodné poselství. K jeho nejopěvovanějším stavbám se řadí vila Savoye. Postavil 75 jednotlivých staveb ve dvanácti zemích, vypracoval 42 významných plánů městské výstavby, zanechal 8 000 kreseb, více než 400 maleb, 44 skulptur a 27 návrhů gobelínů. Kromě toho napsal 34 knih, stovky článků a přednášek. Svým radikálním dílem i výtvarným citem výrazně ovlivnil vývoj moderní architektury. Je považován za největšího architekta 20. století.