Psal se rok 1953, když se finský designér zapřisáhl, že se popere s „tím hnusným, matoucím a neklidným světem“, který pozoroval pod stoly a židlemi. Po pěti letech investigativního navrhování a přemýšlení představil revoluční kolekci Pedestal, někdy nazývanou Tulip, která změnila nejen svět designu, ale i dětských hádanek.
Jeho stůl, prostě označovaný jako Saarinen Dining Table, nemá ani čtyři rohy, ani čtyři nohy, ale krásně hladkou kulatou desku z lamina nebo z mramoru a ladně tvarovanou jednu nohu.
Vzniku krasavce na jedné noze ovšem předcházela asi stovka výkresů, s kterými Saarinen dospěl k modelům vyrobeným v poměru 1:4 a pak ještě k menším modelům, které vyzkoušel v modelovém pokoji velikosti domečku pro panenky.
30.11.2015
| Přečtěte si také: Designér Johan Lindstén: zářivý seveřan |
Jako vystudovaný sochař měl samozřejmě estetické cítění a mohl přijít pouze s návrhem stolu a k němu odpovídajících židlí, který bude nejen funkční, ale bude i krásně vypadat v místnosti. Vyrobil si proto i hliněný model ve skutečné velikosti, na kterém mohl dokonale prozkoumat všechny možnosti přidáváním a ubíráním hlíny. „Zajímá mě, kdy a kde používat tyto strukturální plastické tvary.
-56448bb7a90be_680x379.jpg "Ikony: kolekce Pedestal od Eera Saarinena")
Podrobně a do hloubky prozkoumat všechny různé možnosti znamená, že člověk najde spoustu rozličných tvarů, které jsou všechny stejně logické – některé ošklivé, některé vzrušující, některé přízemní a některé naopak ulítlé. Je skutečně na sochaři, k čemu se přikloní.“
Saarinenovi asistoval Don Petitt z designového týmu společnosti Knoll. Ten představil několik důmyslných metod výroby modelů. -56448bc884b25_220x186.jpg "Ikony: kolekce Pedestal od Eera Saarinena")
Společně se svými kolegy z vývoje řešil problémy vznikající při výrobě. Hotové prototypy pak vyzkoušel Saarinen sám. Stoly a židle si nechal dovézt do svého domu v Bloomfield Hills a svoji rodinu a přátele využil jako pokusné králíky jak v jídelně, tak v obývacím pokoji.
Pro Knoll byla kolekce Pedestal milníkem. Kromě stolu, jehož elegantní silueta se stala inspirací pro další generace designérů, zařadil Knoll do svého portfolia moderního nábytku i kámen. Desky stolu se od té doby nabízejí v luxusním provedení z mramoru, granitu, vápence nebo křemence a moderní design je zachycen v materiálu starém jako lidstvo samo.
| EERO SAARINEN |
|
• narodil se v roce 1910 do rodiny vlivného finského architekta Eliela Saarinena a jeho druhé ženy • v roce 1923 rodina emigrovala do USA, kde Saarinen vyrůstal v Bloomfield Hills v Michiganu • jeho otec učil na Cranbrook Academy of Art a Saarinen navštěvoval kurzy sochařství a nábytkového designu. Tam se spřátelil se svými spolužáky Ray a Charlesem Eamsovými a s Florence Knoll • od září 1929 studoval na Académie de la Grande Chaumiere v Paříži a potom na Yale School of Architecture, kde svoje studia v roce 1934 ukončil • do roku 1944 pracoval ve vojenské službě a pomáhal otci v jeho studiu a teprve po otcově smrti si v roce 1950 otevřel vlastní architektonické studio Eero Saarinen and Associates • spolupracoval na architektonických návrzích General Motors Technical Centre v Michiganu, sídla IBM, Deere a CBS a později přicházely zakázky od několika amerických univerzit. Jeho bezpochyby nejznámějším dílem je terminál TWA na letišti J. F. Kennedyho, který představuje vrchol jeho práce a demonstruje jeho neofuturistický expresionismus • zemřel v roce 1961 na nádor mozku • v roce 1962 získal posmrtně zlatou medaili AIA (American Institute of Architects) |
text: Martina Paulová
