Vývoj nových materiálů se nezastavil. Počátkem nového tisíciletí se mnohé kuchyně podobají spíše laboratoři, kde však žádný výbuch rozhodně nehrozí. A protože ji zařizujeme na delší dobu, vybíráme si kvalitní materiály, od nichž očekáváme odolnost, trvanlivost, barevnou stálost, neporéznost, hygieničnost a snadnou udržovatelnost.

Bez problému

U materiálů používaných při výrobě kuchyňské linky ­takové vlastnosti nacházíme velmi často. Vždyť některé z nich pocházejí z výzkumu pro kosmické účely (např. co­rian) a do domácností se dostaly jen pro své vysoké kvality, což prostředí, kde se používá horká voda, rozpálený olej nebo se pracuje s čisticími prostředky, jen prospívá. Luxus ovšem nemusíme spatřovat jen v jejich odolnosti, ale třeba i v jejich původu - přírodě. Některé zdroje surovin nejsou obnovitelné (kameny) a na jiné si zase musíme počkat i několik desítek let, než se znovu zregenerují (dřeviny). Kolikrát je obtížné rozhodnout se mezi přírodou a syntetikou. Obojí má ale své přednosti, přitom ani cena nebývá určující, oba materiály zpravidla patří k finančně náročným.

Přínos vědeckého bádání

Mezi nejžádanější umělé materiály patří takzvaná kompozita, která splňují všechny popsané vlastnosti, navíc je lze snadno řezat, vrtat, ohýbat teplem, případně opravit přebroušením. Můžeme z nich tedy vytvořit takřka jakýkoli tvar. S ohledem na vysokou pořizovací částku se využívají zejména k výrobě pracovní desky, případně i dřezu. Jejich praktickou výhodou je možnost spojování beze spár, a tak uživatel získá jednolitou plochu, která nejenže působí dokonale elegantně, ale je nepo­rézní a tím vysoce hygienická. Kompozitní materiály jsou nabí­zeny v široké škále barev. Známe je pod různými názvy, patří sem například corian, hi-macs, fragranit, silgranit, cristalitegranit, luisigranit, staron, varicor, kerrock ad. Oblibě se také těší lakované povrchy ve vysokém lesku, nejčastěji používané na dvířkách sestav. Získávají se několikerým přebrušováním laku, výhodou je dokonale probarvená celá plocha, a to včetně hran. Samozřejmostí je široká škála barev ve stupnici RAL. Zrcadlový povrch ovšem můžeme získat také použitím speciálně vyvinutého akrylátu určeného k výrobě nábytkových ploch. Je znám pod názvem parapan a jde o homogenně probarvený akrylát s nezvykle lesklým povrchem, a to včetně hran. Zhotovuje se v masivních deskách, které mají hladký, snadno čistitelný povrch. Materiál zaujme vysokým leskem s nápadným zrcadlením.

Co luxusního nabízí příroda

Nejčastěji využívaným přírodním materiálem v nábytkovém průmyslu je dřevo. U kuchyní se jeho masiv používá zejména k výrobě rámečků dvířek, chceme-li je celomasivní, pak je nutné použít biodesku, což je deska složená z několika vrstev masivního dřeva. Dřevo jako přírodní materiál samozřejmě podléhá vnějším vlivům, proto je nutné ho povrchově chránit - a to buď vosky, nebo bezbarvými laky. V poslední době vzrůstá obliba exotických dřevin (americký ořech, palisandr, iroko, cedr, makassar aj.), jež díky podmínkám, ve kterých rostou, mají vyšší hustotu, jsou tvrdší a vysoce odolné oproti běžným evropským dřevinám. Honosně budou v kuchyni působit i přírodní kameny. Nejčastěji to je žula, mramor, břidlice. Jsou vhodné k výrobě pracovní desky, setkat se s nimi ale můžeme už i na dvířkách. Obecně platí, že kámen je trvanlivý, voděodolný a snese vysoké teploty. Je ovšem porézní, a tudíž nasákavý, takže skvrny je nutné odstranit hned, špatně odolává také vínu nebo citronové šťávě. V kuchyních se zabydlely i chrom, nerez nebo hliník. Zatímco první z nich se zpravidla užívá k výrobě úchytek a kování, druhé dva jsou pro svou kvalitu používány na namáhaných místech. Nerez je vhodný například k výrobě pracovní desky, mohou z něj být ale i celé skříňky, přídavné stolky, podobně jako z hliníku. Oba materiály jsou trvanlivé, odolné i hygienické, nepodléhají změnám teplot ani vlhkosti a nekorodují. Zajímavé využití našli návrháři pro sklo, které použili jako pracovní desku. Používá se kalené sklo, které je odolné vůči teplu, skvrnám i nárazu, nevadí mu ani potraviny, nepřijímá pachy a z hygienického hlediska je stejně dokonalé jako nerez. Čiré sklo se v poslední době užívá také mezi horními a spodními skříňkami. Chrání stěnu, jejíž vzhled je tak možné často a snadno měnit (natřít, vytapetovat apod.). Mezi výčet luxusních přírodních materiálů musíme zařadit i zlato. Na trhu se totiž objevila kuchyňská sestava s dvířky z ryzího zlata. Nikoho tedy nemůže zaskočit, že ji lze doplnit dřezovou baterií ze stejného materiálu a pro ty nejnáročnější může být ozdobena diamanty.