Kdo tu žije...
Andrea Bémová (28 let)
- pracuje ve farmaceutické firmě
- ráda sportuje, ve volných chvílích maluje

Filip Bém (36 let)
- společník developerské firmy
- volný čas tráví na golfovém hřišti

Ke stavbě jste se dostali brzy, ovlivnili jste ji vlastními úpravami?

Co se týká dispozice bytu, tam jsme nezasahovali, odpovídal našim požadavkům, navíc jsme se stejně museli držet daného půdorysu. Co jsme ale kompletně předělali, byla terasa. Původně nebyla plánovaná jako obytná, byly tu vývody z klimatizace a podobně. Přišlo nám líto takový prostor s tak úžasným výhledem nevyužít.

Co jste navrhli?

Přáli jsme si, abychom ji mohli využívat podobně jako zahradu. Tedy nemělo chybět sezení a napadlo nás, že by tu mohl být i bazén.

Nebyl problém ho sem zakomponovat?

Díky tomu, že jsme u stavby byli už na začátku, mohli jsme tuto fázi ovlivnit. Stačilo jen nechat terasu vyztužit a bazén mohl být instalován. Vyzvedli ho sem jeřábem, bylo to na jedno odpoledne a už se mohl napouštět. Do útrob podesty se vešly také ostatní instalace, takže tu nic neruší.

Jak jste postupovali při zařizování interiéru?

Jsme oba dost pracovně vytížení, takže jsme se už na začátku domluvili, že využijeme služeb architekta, respektive architektky. Na doporučení přátel jsme se seznámili s architektkou Zuzanou Jančuškovou, která nám s vybavením pomohla.

V čem vidíte přínos takové pomoci?

Jde o to, že ona má mnohem širší přehled, takže nám ušetřila čas s hledáním. Také má více zkušeností. Na základě našich požadavků, nám ukázala různé možnosti a my jsme nakonec měli poslední slovo. Nechtěli jsme, aby nám to tu někdo zařídil a my se nastěhovali. Chtěli jsme být u toho.

Až na několik věcí je zařízení vyrobeno na míru, nebáli jste se výsledku?

Všechno jsme viděli nakreslené, takže jsme si nábytek dokázali představit. Výhodou takového řešení je maximální využitelnost. Takže kde to šlo, navrhla architektka úložný prostor, což je samozřejmě velmi praktické. Trochu jsme si neuměli představit tapetu se stromy. Navazuje na výhled do zeleně. Myslím, že výsledek se povedl, jsme rádi, že tu máme nějaký zdobnější prvek, interiér to oživuje. Podobně jako koberce. Ty jsou na doporučení Zuzky tradiční, perské, a dotvářejí domáckou atmosféru.

Je to vaše konečné bydlení?

Zatím nechystáme vůbec nic, i když člověk neví, co bude, až mu bude padesát. Třeba budeme chtít bydlet u moře. Jsme tu teprve několik měsíců, a tak si to užíváme. Rádi se sem vracíme, podařilo se tu totiž vytvořit příjemnou domácí atmosféru, takže se nám zatím vůbec nikam nechce.

Slovo architektky Zuzany Jančuškové

Řešení tohoto prostoru bylo zřejmé ihned. Výhledy do bujné zeleně z každého okna, terasa s rozlohou téměř celého bytu a láska majitelů k pohodě a klidu dávaly jednoznačný směr, jakým se bude ubírat atmosféra interiéru. Záměrem bylo propojit terasu a vnější přírodu s dalšími prostory bytu tak, aby se rozostřily hranice mezi nimi. Přírodní materiály, tlumené barvy a výrazná tapeta měly vytvořit oázu klidu, kde šumí les, i když ho neslyšíte.